3. prosince 2010
Tajemství podivných mužských úniků vám odhalí Dalibor Demel.
1 / 4

Nepromluví, mlčí, drží zobák. Na vaše starostlivé otázky odpoví nanejvýš holou větou: „Nic mi není.“ Sedí v křesle, zírá do hyperprostoru, občas se nevysvětlitelně usměje nebo zamračí. Nebo se zavře v pokoji se sbírkou známek. Taky se může sbalit a vrátit se až za pár dní – záleží na nátuře. Jestli v takových chvílích zpytujete svědomí, zda jste ho nevědomky neurazila, okamžitě toho nechte. Plakala byste na nesprávném náhrobku a zbytečně prosolovala oči.

O vás totiž vůbec nejde. To se jen ve vašem společenském zvířeti zase probudil poustevník. V takové chvíli se ho neptejte, co mu chybí, a nevtírejte se zbytečnými pozornostmi. Ani kdybyste se svlékla do naha a zatančila mu indiánský tanec plodnosti, úsměv u něj nevyloudíte. Nechte ho na pokoji. Darujte mu ten luxus a obcházejte jeho skrýš tichými kroky ve velkých kruzích.

V každém muži totiž dřímá zádumčivý obyvatel jeskyně. I když třeba míchá taneční guláš na diskotékách nebo předsedá diskusnímu klubu, občas udeří chvíle, kdy musí být sám a v jeho životě dočasně přestáváte existovat. Odchází do svého paralelního světa. V okamžiku, kdy na něho dorážíte svými dobře míněnými dotazy, už máte co do činění pouze s koženým panákem, naprogramovaným na výkon základních biologických funkcí a stereotypních odpovědí. Váš divoch je už dávno jinde. Sviští černými děrami, svádí leteckou bitvu o Anglii, staví odvážnou chrámovou klenbu, prosekává se pralesem – stačí k tomu jen hvězdářský dalekohled, modelářské nářadí, sirky a mapa České republiky.

Ptáte se, proč to dělá? Možná to někdy sám neví, ale já vám to prozradím: protože opravdovým a jediným úkolem pro muže je pochopit, jak svět a on sám funguje. V pubertě četl knížky o dobrodruzích v divočině, o statečných pilotech,  válečnících a samotářských podivínech s nadpřirozenými schopnostmi. Ti všichni se o to svým způsobem snažili. A váš nevyzpytatelný tvor se jim chtěl přinejmenším vyrovnat. Některým se to brzy podaří. Ale co ti ostatní, kteří křižují svět v oblecích a bojují s haldami papíru na kancelářských stolech? Mají snad na svůj základní úkol docela zapomenout a vrhnout veškerou energii do poctivé práce a partnerského vrtění? Cítíte to číhající neštěstí? Takže jestli se váš krasavec občas promění v němého Bobeše a stahuje se ze scény do osobního zákulisí, měla byste tiše ječet radostí. Máte doma cenný exemplář, který ještě nezapomněl, že je muž.

1 / 4