Stohy papíru byly popsány zkušenostmi žen, které byly jako panny znásilněny – i o tom, jak dlouho jim pak trvalo, než k sexu našly kladný vztah. Ale orální znásilnění? O tom se mluví podstatně méně. Koneckonců se zase tak moc nestalo: otevřela pusu – a bylo to. Nikde žádné zranění, oděrky, krvácení – když by se takto zneužitá žena rozhodla svého prznitele udat, mohlo by se taky stát, že by jí nikdo nevěřil. Tedy kdyby neměla vytrhané vlasy i s kořínky, jak si ji mučitel u svého rozkroku přidržoval...
„Když mi bylo šestnáct let, ocitla jsem se na večírku jedné kapely, o kterém jsem si ve své naivitě představovala, že je jenom večírkem. Jaké bylo moje zděšení, když si jeden z jejích členů – poté, co jsme si docela hezky povídali – téměř uprostřed všeho dění rozepnul poklopec!“ vypráví jedna z žen, která takové násilí zažila. „Když jsem se divila, prohlásil: ‚A na co myslíš, že tady jsi?‘ Pak mě donutil mu ho ‚vykouřit‘. Nikdy dřív jsem to nedělala – o to to byl pro mne větší šok. Od té doby mám k orálnímu sexu odpor... a ať se ho snažím sebevíc překonat, nikdy se mi nelíbilo dělat ‚to‘ muži pusou.“
Mužský přístup
Muži jsou přesvědčeni o tom, že každou ženu baví žmoulat jejich krasavce v puse. Ale zkuste jim říct, že by měli být vzorně umyti... Když opomeneme bakterie, které se za jejich předkožkou vesele množí a už se těší, jak skočí na naši ústní sliznici a způsobí nám koutky, afty nebo opar, nebo aspoň nepříjemnou, až hnusnou pachuť v ústech, měli by se pěkně vypulírovat už proto, aby nám tenhle úkon zpříjemnili... Pak tu máme další typicky ženský postřeh, který jsem konzultovala s kamarádkami – zajímalo mě, jestli jsou na tom stejně jako já. Jsou. „Přiznávám, že mně se orální sex líbí,“ přikyvovaly jedna po druhé.
„Ráda mu to dělám pusou, hraju si jazykem s jeho žaludem, oblizuji ho ze všech stran..., někdy zapojím i ruce...“ Je tu ale jedno ALE... Je chvályhodné, že existují muži, kteří myslí i na nás, a jakmile nastane ta správná chvíle, navrhují polohu šedesát devět. Jenomže ať se snaží sebevíc, nic moc z toho nemáme – kromě toho klasického ženského pocitu, že ho milujeme, že se muchlujeme a že je to obecně příjemné. Prostě orgasmus v té chvíli ne a ne přijít a to z jednoho prostého důvodu – naprosto se nemůžeme soustředit na něho a ještě na sebe. Zkrátka se nejdřív chvilku olizujte a pak vyhovte postupně jeden druhému. Já vím, má to jednu nevýhodu – ten, který je uspokojený jako první, zvadne a už se mu nechce pokračovat... Tedy hlavně muž – to je také jeden z mužských přístupů k sexu. V tom případě musí udělat hezké nejdřív on vám – vy jste přece silná žena a dokážete nemožné: i po smršti orgasmů se láskyplně a dostatečně věnovat jen a jen jemu.