Terezu nikdy žádný muž neopustil. „Ještě nikdy jsem se netrápila rozchodem,“ krčí rameny sedmadvacetiletá kadeřnice. „To spíš chlapi fňukají kvůli mně.“ Její milostný život připomíná film Nevěsta na útěku, ve kterém Julia Roberts utekla hned třem snoubencům od oltáře. I Tereza nechá pokaždé vztah zajít daleko. Začne s přítelem bydlet, plánuje s ním manželství a děti. „Jenže asi tak po roce mě partner přestane bavit, a tak odejdu,“ říká. „Je to podle mě lepší než čekat, až vztah přestane bavit jeho.“ Odkud se ve vás potřeba lámat mužská srdce bere? A když zamilované muže bez soucitu odkopáváte, neubližujete nejvíc sama sobě?
„Soucit? Jen ne s mužem.“
Lámání srdcí je považováno spíš za mužskou disciplínu, ale libuje si v něm i spousta žen. Nejdřív si muže omotají okolo prstu a pak ho pošlou k šípku. Pokud k takovým patříte, nemusíte si ani uvědomovat, že za vaši pověst ničitelky mužů možná může dávný bývalý. „Příčinou takového chování může být nečekaný a bolestivý rozchod v období dospívání, díky kterému dívka mohla ztratit důvěru v muže i partnerství. V dalších vztazích se proto chová chladně, což se navenek může jevit jako forma pomsty vůči všem mužům. Uvnitř je však zpravidla zraněná a rozchody opakovaně trpí,“ vysvětluje partnerská poradkyně Alex Hrouzková z pražského My Life Studia.
„Pomsta je tak sladká! Vychutnáme si, jak ti přitakávači trpí. Soucit? Jistě, ale ne s mužem!“ popisuje partnerská poradkyně Ulla Rhanová v knize Fuck & Go (vydalo nakladatelství Rybka Publishers) myšlenkové pochody některých takových žen. „Čím potřebněji ubožák vypadá, tím méně ho chceme a tím mocněji po něm dupeme.“ Po rozchodu obvykle přichází kocovina, protože ve skutečnosti nechcete být sama. I když si to třeba nepřiznáte, toužíte po hezkém vztahu s někým, koho budete milovat a on vás. Strach z odmítnutí a další špatné zkušenosti vám však brání, abyste se poddala lásce a vydala se tím partnerovi všanc. Negativní zkušenost s mužským pokolením jste mohla udělat také v rodině. Alex Hrouzková připomíná: „Mužem, který mohl ženu takto negativně ovlivnit již v raném dětství, bývá zpravidla otec, který se choval manipulativně a třeba až násilnicky směrem k matce i dceři.“