Už od střední školy začínají všechny lásky vlastně stejně. Někdo vás přitahuje, a tak chcete být co nejvíc v jeho přítomnosti. On si vás začne všímat a vy se zamilováváte čím dál víc. A i když váš vyvolený do té doby nikdy neměl dlouhodobý vztah, vy někde uvnitř cítíte, že budete tou první, která ho k sobě připoutá na řadu let a možná až do konce života. Protože taková láska přece nemůže jenom tak skončit.
„Mám to tak pokaždé. Na začátku jsem přesvědčená o tom, že to je ten pravý. Všechno je jako v americkém filmu. Jenže po nějaké době znejistím. Sice mi přítel pořád opakuje, že mě miluje, ale klidně zruší rande ve chvíli, kdy už stojím obutá v předsíni. Anebo se v soukromí chová jako zamilovaný puberťák, ale na veřejnosti je odtažitý. Třeba se nechce setkat s mými přáteli. A já se pak začnu ptát, co jsem udělala nebo co se mnou je, když si vždycky vyberu stejné chlapy. Takové, co ode mě po chvíli utečou...“ vypráví mi kamarádka Petra (29), jejíž vztahy dosud pokaždé skončily stejně – hádkou o to, kdo se ve vztahu víc angažuje, a následně pak rozchodem.
Co ve vztahu potřebujete?
Odborníci však uklidňují, že chyba není na ničí straně. Každý člověk je jiný a týká se to i jeho potřeb v lásce. Obecně psychologové lidi rozdělují do tří skupin se specifickými potřebami a vlastnostmi: úzkostní, sebejistí a vyhýbaví. Určitě vás také nepřekvapí, že pro každého se hodí jiný typ partnera. Ve zkratce jde o to, že sebejistí lidé jsou většinou oddaní, milující a jsou si rádi s někým blízcí. Úzkostní po intimitě nesmírně touží, ale žít s nimi je těžké, protože svůj vztah pořád dokola zkoumají a předem jsou přesvědčeni o tom, že je jejich partner brzy přestane mít rád.
Vyhýbaví lidé zase mají strach ze ztráty svobody, a proto se snaží blízkost druhých co nejvíc minimalizovat.
Podle průzkumů patří polovina z nás mezi sebejisté a dvacet procent mezi úzkostné. Pokud se v dospělosti s někým seznámíte, půjde většinou o zástupce vyhýbavých, protože právě oni zůstávají nezadaní nebo se brzy rozvádějí. Mezi lidmi je takový asi každý čtvrtý. I když se nedá říct, že by jedna skupina byla lepší nebo horší, jedno psychologové vysledovali – často opakujeme celý život ty stejné chyby. Třeba zmiňovaná Petra, typická úzkostná partnerka, se dává dohromady zásadně s vyhýbavými muži. Snad aby jim dokázala, že i oni si zaslouží lásku.
