„Loni na Valentýna jsme šli na večeři, a když jsme si objednali dezert, Mirek s tajuplným výrazem pravil: ‚Mám pro tebe takový malý dárek.‘ Z kapsy vytáhl krabičku potaženou sametem a mně se v tu chvíli zamžil zrak. Je to tady! Byla jsem si jistá a z dáli mi zněl Mendelssohn-Bartholdy. Vždycky jsem hlásala, že se nikdy nevdám, ale najednou jsem byla šíleně dojatá a věděla, že ve skutečnosti prahnu po svatbě s družičkami, a sebe jsem viděla v bílých šatech jako šlehačkový dort. Když jsem krabičku otevírala, třásly se mi prsty. Uvnitř jsem našla razítko se svým jménem! ,Abys ho pořád nemusela vypisovat, když vyplňuješ faktury,‘ vysvětlil mi hrdě přítel.“
Kristýna, 27 let
„Petr zamluvil stůl v romantické vinárně Sudička, kde jsme před dvěma lety měli první rande. Objednal lahev rulandského šedého, zadíval se mi do očí a obřadně oznámil, že tuhle večeři dlouho plánoval, protože se mě chce zeptat na něco hodně důležitého. Se zatajeným dechem jsem čekala a v duchu vybírala romantické místo, kde bychom se mohli vzít. ,Šla bys se mnou do hypotéky?‘ zeptal se bezelstně. ,Ůrokové sazby jsou na historickém minimu,‘ vysvětlil svůj plán. Za svitu svící jsme pak dvě hodiny debatovali o výši splátek i délce fixace a já byla zas o něco dospělejší.“
Zuzana, 33 let
„Měla jsem tušení, že by mě Adam mohl na Valentýna požádat o ruku, ale nestalo se nic. Druhý den brzy ráno vyběhl před dům se slovy, že si něco zapomněl v autě. Vrátil se vzteky bez sebe s mobilem u ucha; vyrozuměla jsem, že volá na policii. Vykládal, že mu přes noc vykradli auto, ve kterém byl mimo jiné zásnubní prstýnek za deset tisíc. Vysvětloval, že chtěl na Valentýna požádat přítelkyni o ruku, ale pak si to rozmyslel, rozhodl se odložit to na jindy a prstýnek nechal v kufru. Stála jsem tam jako opařená a poslouchala. Adam zavěsil, podíval se na mě, pokrčil rameny a utrousil: ,To jsem asi zvoral, co?‘“
Martina, 30 let
„V Jakubově nočním stolku jsem našla svůj prstýnek, který jsem si kdysi přivezla z Bulharska, ale moc jsem ho nikdy nenosila. Okamžitě mi bylo jasné, proč ho můj přítel má u sebe: budu mít narozeniny, chce mi koupit zásnubní prsten, tak aby trefil správnou velikost! Napjatě jsem čekala, kdy se Jakub vyjádří. Čekala jsem a čekala. Jenže uběhly dva týdny, minuly i moje narozeniny, ale pořád nic! Nakonec jsem to nevydržela a jakoby mimochodem prohodila: ,Neviděl jsi ten můj prstýnek z Bulharska?‘ ,Jasně, půjčil jsem si ho,‘ odpověděl nezaujatě můj drahý. ,Má takový pěkně vypouklý kámen, víš? Masíruju si s ním chodidla.‘“
Sára, 25 let
