Deset minut denně věnuje psaní nějakého absurdně placeného sloupku a zbylý čas si za honoráře nakupuje drahé boty, posedává v kavárně a chodí po ulici ve čtyřstupu s kamarádkami posedlými žvaněním o sobě. I já teď píšu sloupek pro ženy – konfrontační mužský pohled. Marně se snažím spojit si slova sexy a povolání dohromady, aby mi dávala smysl. Nic. „Tak co třeba právničky?“ napovídá mi kolegyně. Zase se propadnu do jiného seriálu s anorektickou herečkou, která vypadá jako svoje vlastní karikatura. Vedle pohledu na ni je dokument o Somálsku celkem povzbudivý.
Vlastně i v tom zmíněném Sexu vystupuje jedna právnička, ale tu tam museli dát jen proto, aby vzbuzovala v divácích lítost. Při hovorech o čemkoli se tváří jako slepice, před kterou nasypete zrní a ona neví, co s tím. „Nebo doktorky?“ Asi jsem z těch seriálů úplně zblblý. Vybavím si jen, jak v divokém střihu trhavých pohybů kamery všichni někam spěchají, diagnostikují, vykřikují příkazy, dávají infúze a elektrošoky. Obraz přechází od zelené k modré, všude je spousta krve a vnitřností. Lidé skoro umírají a vy máte myslet na svůdnou lékařku? Kdepak, doktorka taky ne.
Uniformované ženy
„Tak co třeba uniformy? Letušky? To je přeci fantazie každého muže.“ No, nevím. Žádnou letušku osobně neznám, dávno tomu, co jsem někam letěl. Ze vzpomínek na pár cest se mi podařilo vydolovat jen udržované finské a americké stevardky, které mohly být sexy tak v době, kdy mi bylo šest. A ten jejich shovívavý mateřský pohled! Ale to už se ocitám spíše v tématu ‚Umění stárnout‘... Jistě, kdysi dávno jsem v Anglii znal krásnou dvacetiletou švédskou letušku Paulu Lindbergh!
Ale ta se mi vždycky doma ukazovala v ‚comfy‘ teplákách, ani nebyla nordicky blond. Měla krátký románek s mým irským domácím a vždycky mi zasněně povídala o neskonale krásných stevardech a pilotech, jejichž dobývání vždy zakončila zjištěním, že jsou gayové, ženatí či obojí. Tak letušky taky nic. „Co třeba policistky?“ nevzdává se kolegyně. Dlouze se zamýšlím, ale dokážu si představit maximálně vybledle černou uniformu, co mě z nějakého malicherného důvodu někde šikanuje, otráveně při tom zvedá obočí, má špatnou náladu a k tomu hloupé otázky. Co je vůbec na tomhle povolání sexy?
