„Zalehla jsem prsten.“
„Richard mě chtěl požádat o ruku nějak netradičně. Když jsem si večer čistila zuby, položil mi na polštář zásnubní prstýnek. Jakmile jsem přišla do ložnice, předstíral, že je pohlcený četbou. Tajně ale pozoroval, jak zareaguju. Jenže já jsem si před spaním vyndala kontaktní čočky a kroužku jsem si vůbec nevšimla. Plácla jsem sebou a usnula, prstýnek se zakutálel kamsi za pelest. Ráno, když jsem odcházela do práce, jsem Richarda načapala, jak převrací matrace a po něčem usilovně pátrá. Na můj nechápavý pohled odfrkl, že hledá ten snubní prstýnek, který jsem včera večer tak důsledně ignorovala.“
Žaneta, 27 let, PR manažerka
„Do krve jsme se pohádali.“
„Ani po pěti letech vztahu se můj milý neměl k nabídce sňatku. Když se pak jednou odebral na flám a přimotal se domů až po třech dnech, úplně opilý a smradlavý, číše mé trpělivosti přetekla. Rozpoutala jsem divokou hádku a vyčetla mu úplně všechno, co mi na něm vadí. On samozřejmě kritikou také nešetřil, takže když jsme šli spát, byla jsem pevně rozhodnutá ho druhý den vystřelit přinejmenším na Mars. Ráno při snídani však jen tak mimochodem zahuhlal: ,Hele, a co kdybychom se vzali?’ Okamžitě jsem se rozbrečela jak želva. Jenomže zatímco on si myslel, že pláču dojetím, ve skutečnosti jsem řvala vzteky, že mě ani nedokáže pořádně romanticky požádat o ruku.“
Romana, 25 let, květinářka
