Je to tak vždycky. Když máte se svým partnerem klíče od společných dveří, čekají vás potíže, i když si na začátku oba malujete, jak hnízdo lásky vyložíte růžovým peřím a navoníte šeříkem. A jak o něj budete pečovat stejně jako o sebe navzájem a na všem se krásně domluvíte. Vlastně ani ta domluva nebude vůbec potřeba, protože svá přání si přece odečtete ze svých zamilovaných čel, aniž kdo hlesne. Nevím přesně, co si od společného bydlení slibujete vy (pokud nepotřebujete pomoc při výchově dítěte), ale za sebe a pár kamarádů mám – vlastně taky nejasno.
Řekl bych, že z naší strany hraje hlavní roli sex, ale to spíš v případě, kdy se k sobě obě strany stěhují od rodičů. Po éře vypůjčených bytů, toaletách v restauracích a vratkých posedech může mít myšlenka na stabilní letiště na společné adrese jistý smysl. Plus společná kuchyň, aby se nemuselo tolik utrácet po hospodách. Růžová a navoněná hnízda mají bohužel tu zákeřnou vlastnost, že se musí neustále dovoňovat a dobarvovat, prostě chránit před neustále hrozící proměnou v nechutnou smrdutou díru. Což je problém.
Jestli si nemůžete dovolit profesionální uklízečku nebo permanentní služby chlápka z firmy Náhradní manžel, bude to na vás. Vy máte samozřejmě pocit, že to bude na vás DVOU a že váš spolubydlící sám pochopí, co má dělat, protože je to chlap a měl by se o vás i o jeskyni postarat. Brzy však zjistíte, že zápach koše na odpadky v mužském nose nevyvolává stejný reflex jako v tom vašem.
Takže slevíte. Zavážete igelitové pytle a připravíte je ke dveřím s mlhavou nadějí, že do několika hodin zmizí. Když je tam najdete druhý den večer, slevíte ještě výrazněji a výslovně se o nich zmíníte. Pak se buď pohádáte, nebo domluvíte, co kdo bude dělat. A druhý den je jdete vyhodit sama, protože on na ně v tom návalu práce „prokristapána zapomněl, no a co, je to snad tak šílenej problém?“ A vám najednou dochází, že pobyt pod jednou střechou s osobou opačného pohlaví bohužel představuje pro obě strany něco jako kurz drobné (sebe)převýchovy, během nějž základním pozorovacím talentem zjistíte, že některé věci po něm prostě nemůžete chtít. A jiné, mnohem složitější, zase úplně s klidem. Jo, je to zapeklitá záhada.
