11. září 2013
Připomínala vaše první schůzka komedii, nebo tragédii? Svěřujete se se svými milostnými dramaty.
1 / 2

„Málem vykrvácel.“
„Po rozvodu jsem nechtěla být sama, a tak jsem odpovídala na inzeráty. S jedním mužem ze Slaného jsme si domluvili rande v Praze. V práci jsem si vzala volno. Inzerent mi však zavolal, že nepřijede, protože musí na poradu. Za chvíli volal, že si za sebe zařídil zástup. Jenže za pět minut zvonil zase, že musí s autem do servisu. Za půl hodiny mi svěřil, že už auto spravil. Ani jsem si neuvařila kafe, když volal, že setkání nemá cenu, protože on hledá trvalý vztah a ten se mnou nelze vybudovat, když žiju jinde než on. Došlo mi, že je to zmatkář, ale když už jsem si vzala volno, hodlala jsem si ho taky užít, a tak povídám: ‚Víš co, my se asi dohromady nedáme, ale pojď se sejít, aspoň bude legrace.’ A byla. Na místě určení stál muž a krvácel z nosu. Takovou měl trému. Až když jsem mu krev zastavila a omyla ho, mohla jsem si ho prohlédnout. Jsme spolu sedm let.“
Věra, 32 let, pokojská

„Vykradli mu auto.“
„Vloni mě pozval na rande jeden sexy a asi i bohatý kluk – jezdil totiž bavorákem. Přijel pro mě domů a vyvezl mě k řece, kde jsme se pak procházeli. Po dvou hodinách korzování se chtěl vrátit, aby zkontroloval, jestli je jeho vůz v pořádku. Mně se ale procházka líbila, a tak jsem ho pořád zdržovala. Když jsme konečně dorazili na parkoviště, auto bylo vykradené. Chybělo rádio a jeho osobní věci. Okamžitě mě začal podezírat, že jsem se domluvila se zloději a lup naplánovala. Naštval mě, ale došlo mi, že když ho hned pošlu k šípku, jeho podezření jen potvrdím. A tak jsem s ním ještě měsíc chodila.“
Michaela, 25 let, asistentka

1 / 2