Petra s Davidem. Oba něco málo po třicítce, před rokem a půl si pořídili miminko. Sblížili se na jednom firemním teambuildingu v Tatrách a pak už to šlo ráz na ráz. Petra měla zběsilou potřebu hnízdit a David se milostnému zakotvení po propařených letech taky nebránil. Dnes tvoří rodinu, v níž na první pohled ani jeden člen nestrádá a všichni vypadají spokojeně. Jenomže tuhle idylickou představu mi nabourala sama Petra, přímo v jejich útulném obýváku! „Víš, poslední dobou mám pocit, že jsou všechny dny jako přes kopírák,“ povzdechla si a pokračovala: „Jasně, starám se o dítě, takže je logické, že se všechno točí kolem výměny plen, utírání nudlí z nosu a návštěv pediatra. Ale kde jsem já? A David? Denně chodí domů ztrhaný, pohraje si s malou, uloží ji do postele a už zapíná televizi. Když chci slyšet třeba drby z firmy, jen mávne rukou, že se v podniku stejně nic nedělo, a po zbytek večera mlčí. Co je tohle za život? Nedávno jsem si navíc vzpomněla na svého bývalého. Vlastně už ani nevím, proč jsem se s ním rozešla, vždyť jsme si ve všem seděli… Už jsem mu chtěla brnknout, jen tak si popovídat, ale děsí mě, co by mohlo následovat. Co když spolu skončíme v posteli?“ vypadlo z Petry nečekaně, až mi její božský štrúdl zaskočil v krku.
„O nic nejde, jsou to jen myšlenky!“
Přistihla jste se, jak si najednou před spaním v hlavě malujete, jaké by to bylo, kdybyste se s přitažlivým doktorandem z fakulty líbala v jeho kabinetu, mezi přednáškami z francouzské morfologie a dějinami umění? Přitom po celou dobu, co jste si smilnou scénu přehrávala, váš skutečný partner vedle klidně podřimoval. „Je to stoprocentně O.K.! Občas i mně něco takového přijde na mysl. Nikomu tím ale neubližuju! Jde jen o myšlenku, momentální výplod mozku. Druhý den už o ničem nevím,“ přesvědčuje mě jedna známá, když jsem jí podobnou situaci nastínila.
Další zase vyrukovala s osvědčenou „metodou“: „Když se s přítelem miluju, prostě si vybavím Channinga Tatuma. Snáz a mnohem rychleji pak vyvrcholím, čímž svému protějšku vlastně pomůžu.“ A poslední účastnice nestydaté debaty tvrdí: „Přijde mi to úplně stejné, jako když muži sjíždějí porno. Taky se vzrušují pohledem na jiné ženy a my jim nic nevyčítáme!“ Jejich názory víceméně potvrzuje soukromá psycholožka Alexandra Hrouzková, mylifestudio.cz: „Ano, obě pohlaví často napadne, jaké by to asi bylo v posteli s tím nebo s tou. Ve většině případů jde opravdu pouze o fantazie, jež nikdy nedojdou naplnění, a veškeré nutkání zůstane jen na úrovni snění. A na tom samozřejmě neshledávám nic zvláštního.“ Vše jmenované pro vás nejspíš znamená určitý relax, něco, čím se po náročném dni můžete potichu odreagovat, proto není důvod dělat si výčitky, neboť jakákoliv „akce“ se odehrává jen ve vaší hlavě. Mimochodem, to je přesně důvod, proč tak ráda hltáte erotické romány… Muži jsou na rozdíl od vás naprogramovaní víc vizuálně, a tak jim pouhé snění nestačí, potřebují před sebou vidět skutečné postavy z masa a kostí, proto s takovým nadšením sledují erotiku na plátně. Každý se prostě uspokojujete po svém… Ovšem pozor!
