Drobná hnědovláska Karolína (* jméno bylo změněno) se ke své neobvyklé „brigádě“ dostala vlastně náhodou. „Jednou večer jsem si na internetu vybírala spodní prádlo. Googlovala jsem slova jako ,sexy‘, ,vzrušující‘ a najednou na mě vyskočil odkaz na erotický kurz s názvem Jak potěšit muže. Zavalilo mě silné vzrušení. Vždycky mě totiž fascinovaly gejši. Zajímalo mě, jak to dělaly, že si dokázaly muže omotat kolem prstu. O víkendu, kdy se seminář pořádal, jsem měla zrovna volno, tak jsem se přihlásila. Tamější dění ale předčilo všechna má očekávání. Cítila jsem, že se ve mně po devíti letech nefunkčního vztahu zase naplno probudila žena. Poprvé v životě jsem zašla do sexshopu a utratila tam za pomůcky sedm tisíc! Moje spolupráce se sex koučkou Julií Gaiou Poupětovou, která kurz vedla, tím ale teprve začala,“ líčí Karolína.
A já se dozvídám, že se na Gaiiných kurzech pravidelně proměňuje v živou erotickou pomůcku, na níž se muži učí, jakými intimními doteky mohou své partnerky potěšit. Neumíte si představit, jak taková výuka probíhá nebo proč se jí Karolína dobrovolně účastní? Rozhodně není žádná exhibicionistka. Působí spíš plaše. Když ji žádám o fotku k tomuto článku, přizná se, že se vůbec nefotí. Nakonec ji přesvědčím alespoň k momentce před kavárnou, v níž jsme si daly sraz. Cvaknout spoušť ale musím já, nikdo cizí. „Věřím, že mužům prostřednictvím kurzu pomáhám, ale oni mně taky. Zkušenost intimní asistentky vnímám jako další šanci, jak se lépe poznat a uklidit si v sobě. Poslední dva roky na sobě dost pracuju. Ve vztazích se mi moc nedařilo a já se teď snažím pochopit proč a poučit se z toho.“
Učitelka sexu
Karolína pochází z menšího severočeského města. Už léta ale žije a pracuje v Praze. Poté, co se v třiadvaceti vrátila z Anglie, kam vyrazila jako au-pair, jí rodné město jednoduše přestalo stačit. „Vystudovala jsem strojní průmyslovku a pak na pedagogické fakultě krátce studovala obor fyzika – dílny. Když jsem ale nastoupila jako učitelka na základní školu, půlrok stačil, abych pochopila, že jsem si měla raději vybrat jiné předměty. Občanku a sexuální výchovu. Bavilo by mě bourat životní stereotypy, které si žáci – povětšinou posbíraní z vesnic v okolí – přinášejí z rodin. Nakonec jsem ze školství odešla do průmyslu, ale spokojenější jsem stejně nebyla. Vstávat v pět ráno, chodit k píchačkám ve fabrice…
