28. července 2013
Jste neustále pod něčím vlivem a v něčím vleku. Rodiče, prarodiče, sourozenci a všichni vaši partneři... Je čas s tím skoncovat!
1 / 3

Nejdřív se o vás báli. Moc jste si nepolepšila, ani když přestalo hrozit, že na sebe převrhnete hrnec s horkou vodou. Pak vám nařizovali, zakazovali a nutili vás do věcí, které jste dělat nechtěla. K tomu, co jste dělat chtěla, vás nepustili. Byla jste na to moc malá, moc křehká, moc nešikovná, moc holčičí, moc nezkušená… Z domova jste se odstěhovala až do podnájmu, který jste si pořídili s partnerem. Pak do dalšího, s dalším partnerem, a tak pořád dokola. A výsledek? V těch nejzásadnějších otázkách jste nejistá, nesamostatná a nedokážete bydlet sama, protože se prostě bojíte samoty. I z toho důvodu se vrháte do vztahů po hlavě, jenom abyste přehlušila prázdné místo a zahnala chmury. Je načase s tím něco dělat. Zkuste být pro změnu samostatná. 

Krok č. 1: Vlastní peníze
Vidina milionáře s luxusní vilou, drahým autem a zlatou kreditní kartou v peněžence, kterou vám je ochoten kdykoli poskytnout, je sice hezká, ale uvědomte si několik věcí. Milionáři nerostou na stromech a takoví, kteří by byli i džentlmeni, se v našich zeměpisných šířkách takřka nevyskytují. Avšak ani v případě, že takového muže potkáte, byste se neměla vzdávat vlastního účtu s vlastními penězi. Když vás bude někdo jiný živit, nikdy nebudete svobodná. Budete se mu cítit zavázaná, on si bude dělat nárok na váš volný čas a to vás hodně omezí.

Krok č. 2: Pryč od rodičů
Rodiče skoro nikdy nepřijmou fakt, že jste dospělá, a zůstanete-li u nich, neosamostatníte se. I kdybyste měla nějaký čas bydlet v maličké špeluňce, být svou vlastní paní stojí za to. Rozhodně ale neřešte potřebu odtrhnout se od rodičů tím, že se provdáte za někoho, kdo slibuje, že se o vás bude do smrti starat. Moje sestřenice to před několika lety udělala. Rychle se provdala, rychle otěhotněla a rychle skončila v domácnosti pod pantoflem. Promovala na filozofické fakultě na prestižním oboru, ale nikdy se mu nevěnovala. Její manžel si to nepřál. Chtěl, aby byla s jejich první dcerou doma aspoň čtyři roky, pak se narodila druhá a po dalších třech letech třetí. Té poslední bude letos pět, ale to na situaci nic nemění. Magdalena zůstane v domácnosti, protože si to její manžel přeje a protože už si sama neumí představit nic jiného. Smířila se i s tím, že ji ani jejich děti manžel nikam nepouští, protože by se mu prý po nich „tak strašlivě stýskalo, že by to nevydržel ani večer“.

1 / 3