V restauraci máte rande naslepo. Najednou se u stolu vedle vás ozve hurónský smích, protože číšník omylem donesl místo jeleního guláše klokaní steak. Hned se pro jistotu ujišťujete, jestli se společnost náhodou nesměje vám. Váš ctitel vypadá dobře a průběh toho samého večera nasvědčuje tomu, že jste nejspíš narazila na zajímavého chlápka. Jenomže on se vám už neozve. Sice jste ho okouzlila, ale stále miluje svoji bývalou. To však nevíte. Proto mu nakonec po čtrnácti dnech pošlete e-mail, na který odpoví: „Víš, bohužel nám to nevyjde, mně se ty přerostlé zadky, jako máš ty, nelíbí!“ A co vy na to? Šílenou zprávu si donekonečna přehráváte a trýzníte se, anebo sprostého ignoranta rovnou vymažete? A jak se zachováte, když za vás kamarádka zaplatí kino? Napadne vás, že si o vás parťačka myslí, že smrdíte korunou? Možná jste příliš vztahovačná a zbytečně si svým zavirovaným mozkem otravujete život.
„Hele, nepřibrala jsi?“
Určitě znáte bestseller Čtyři dohody – Kniha moudrostí starých Toltéků, které sesbíral don Miguel Ruiz. Slibují, že udělají váš život kompletně bezstarostným. Druhá dohoda mimochodem nabádá, abyste si nebrala nikdy nic osobně. Když například kamarádka nahlas uvažuje: „Hele, zdá se mi, že jsi přibrala,“ podle mexického ezoterika jen pitvá vlastní pocity a vás se její hláška ani trochu netýká. Ovšem tak jednoduché to není! „Vím, že když budete šťastní, budete mi říkat: ,Migueli, ty jsi anděl!‘ Ale když se na mě rozzlobíte, nejspíš usoudíte: ,Jsi nechutný!‘ Ať tak či onak, mě se to netýká, protože vím, kdo jsem. Necítím potřebu být přijímán. Necítím potřebu, aby mi někdo říkal: ,Migueli, ty si vedeš naprosto skvěle! Jak jsi tohle mohl dokázat?‘ Ať si myslíte nebo cítíte cokoliv, vím, že je to váš, nikoliv můj problém. Je to způsob, kterým vidíte svět. Není to nic osobního, protože se zabýváte sami sebou, nikoliv mnou,“ ukazuje na příkladu Ruiz.
„Když vás budou oslavovat, jak jste báječná, nedělají to kvůli vám.Vy víte, že jste báječná. Není třeba čekat, až vám to jiní lidé potvrdí,“ upozorňuje ještě autor v Pracovním sešitě ke Čtyřem dohodám a chvástá se, že i kdyby někdo vzal revolver a střelil ho do hlavy, ani tento extrém neznamená nic osobního. Ve středověku, kdy se lidé klidně půl roku nemyli, neboť to považovali za hřích, by vás nejspíš za vaše hygienické návyky upálili. To vám sice dnes nehrozí, ale možná vás štve šéf nebo soused, kteří mají pusu jako kulomet. Jak si pomoct??Změňte svoje myšlení k lepšímu!