17. července 2013
Váš muž je vám nevěrný. Vyhodíte ho na minutu z bytu, nebo mu jeho „úlet“ v rámci zachování vztahu tolerujete?
1 / 3

Dozvědět se o jeho nevěře? Hnusný pocit. Začíná to většinou takovým tím zvláštním tušením. Něco není, jak bývávalo. Už se mu tolik nechce se s vámi milovat jako dřív. Mobil stále v tichém režimu. Nebo v koupelně. Více služebních cest. Mluví míň a začal cvičit… Nepřiznaně utíká. Od vás, od povinností. Už ho neumíte emočně nebo sexuálně naplnit, myslí si. Cítí se frustrovaný. Ta holka bez závazků, kterou jste byla a kterou svého času miloval, už tu najednou není. Proměnila se v mámu, v manželku, v někoho, kdo ho v podstatě jako objekt lásky nezajímá. To se stává. A dříve nebo později to většinou praskne.

Vaše první reakce? Vztek. Smutek. Nenávist. Sebelítost. Ponížení. Bolest. Pocit vlastní nedostatečnosti. Žárlivost. Naděje, že toho nechá a uzná, že jste přece jen jeho pravá a jediná. Občas se ve vás melou tyhle všechny nepříjemné stavy zároveň. Taková emoční pračka-myčka-sušička. Zachovat si střízlivou hlavu v podobné situaci zvládnou jen opravdu výjimečné povahy. Zvlášť, když jsou ve hře děti, rodina. Jak reagovat?

„Wild girl“
Extrovertní povahy a ženy dominantní většinou nikdy nezůstávají. „Ranit nevěrou ženu, která má ve svém totemu jako hlavní zvíře  šelmu, může být životu nebezpečné, tak to raději nezkoušej!“ radí jedno staré moudro severoamerických Indiánů. Jste-li temperamentní žena, s největší pravděpodobností uděláte pořádné dusno a vztah ukončíte. Rozchod zařídíte s ohledem na děti co nepraktičtěji, jeho milenka vás naprosto nezajímá. Nebo mu dáte ultimátum. Buď okamžitý konec bokovky a sekat latinu, nebo odcházíte. Takové bývá řešení, je-li třeba zachovat klan.

1 / 3