7. června 2013
Víte, že častou příčinou žárlivosti je potlačení vlastního přání být druhému nevěrní?
1 / 3

Sobotní večer, degustace vína, zajímavá debata o cizincích v Česku. „Moje sekretářka je míšenka,“ prohlásil Petr. Jako by zapálil oheň… Jeho manželka Iveta se nejprve rozčílila, že to neví. „Miláčku, vždyť se nechceš bavit o mé práci,“ uklidňoval ji. Nestačilo to, už plála vatra. A Iveta přešla do útoku. „Vyhoď ji,“ stála si za svým. „Že to vzkazuje manželka,“ dodala vítězoslavně.

Jsem na tom stejně jako Iveta. Žárlím. Na sekretářky, kolegyně, spolužačky ze střední, televizní moderátorku i recep­ční, která si pod tričko ‚zapomněla‘ vzít podprsenku (na tu nejvíc!) a tak potutel­ně se usmívá. Nejdřív si zachovávám tvář. Pak si neodpustím pár poznámek. Žárlivost mě ale sevře o to víc, nedá se to vydržet. Na obzoru je další hádka… 

I moje přítelkyně Darina, jindy elegantní obchodní zástupkyně farmaceutické firmy, jednou ztropila žárlivou scénu. Přímo před ní, potenciální soky­ní, s níž se její manžel vybavoval na zahradní slavnosti. Když zjistila, že je to evangelická farářka, prohlásila: „I světice může mít ráda sex,“ a odkráčela ze scé­ny. Doma se mohla propadnout hanbou. A tak se definitivně rozhodla, že se té mrchy žárlivosti zbaví. Četla sebezpoznávácí knížky, dokonce zaklepala na dveře psychologa. Načerpala rady a nejlepší vám spolu s experty prozradí. Podle odborníků jde totiž žárlivost přeprogramovat.

1 Co když právě teď zírá na břišní tanečnici
Nejdůležitější je dát stopku představám, co všechno se děje na firemním večírku, kam si partner vyrazil. Tančí s kolegyní, flirtuje se servírkou… Povzneste se nad to! No a co? Vás si vzal, s vámi má dítě. Vaše představy situaci tam venku neo­-vlivní, jen trápí a užírají vaši duši. Stej­ně nikdy přesně nezjistíte, jak party probíhala, bohužel. Vytvořte si seznam svých černých myšlenek – představte si, co všechno může manžel s tou ‚courou‘ provádět. Seznam si každý den čtěte. Sebemrskačství, že? Využijte k tomu část dne, kdy můžete být delší dobu samy. Opakujte to tak dlouho, až se při čtení seznamu budete místo rozčilování nudit. Psycholog by vás hlavně pochválil za to, že jste si vůbec zvládly přiznat, že žárlivost opravdu vnímáte. Podstatné je nic nezastírat. To bývá první krok na cestě k vyléčení. Pak musíte převzít odpovědnost za své jednání. My ženský to přece zvládeme. A pak se přepogramujeme.

1 / 3