Loni na jaře se Martina, která pracuje jako prodavačka v obchodě s keramikou, přes společné kamarády seznámila s Markem.
„Okamžitě jsme si padli do oka. Marek byl milý, pozorný a hlavně hrozně zábavný. Hned na prvním rande se mi svěřil, že se nedávno rozešel po pěti letech manželství se svou ženou a má dceru, která nedávno oslavila čtvrté narozeniny. Tvrdil, že přišel na to, že je mu Alice nevěrná, a požádal ji, aby se odstěhovala z jeho bytu. Zrovna prohlašoval, jak se těší na rozvod, když do baru vešla vysoká bruneta se dvěma muži. Zamířila rovnou k nám, suverénně hupsla Markovi na klín a zahlaholila: ,Abyste všichni věděli, tenhle chlap je můj manžel!’ Celé osazenstvo restaurace na ně užasle zíralo. Alice jakoby nic seskočila, odešla za svými kamarády a nás už nechala na pokoji. Marek byl rudý jak vařené sele, pořád se mi omlouval a tvrdil, že se Alice takhle normálně nechová. Prý byla opilá. Chápala jsem ho. Nemůže přece za to, že jeho bývalá je cvok,“ vypráví Martina.
„Taky při tom tak řve?“
„Chodili jsme spolu asi měsíc a Alice nás nechávala na pokoji. Potom mi Marek navrhl, abych se přestěhovala k němu. Tvrdil, že tak ukážeme Alici, že patříme jednou provždy k sobě a konečně se všechno urovná. Protože mi zrovna končila nájemní smlouva v bytě, kde jsem do té doby bydlela, a cítila jsem se s Markem šťastná, ani jsem se moc nerozmýšlela.“
Jenže Marek i Martina se ve svých plánech přepočítali. Alice rozhodně nechystala zařadit zpátečku.
„Jakmile se dozvěděla o našem společném bydlení, úplně se zbláznila a začala nás šmírovat na každém kroku. Všichni žijeme v malém městě ve východních Čechách a něco tady utajit je naprosto nemyslitelné. Když vyrazíte do některého ze tří zdejších barů, není moc těžké vás vypátrat. A Alice naše sledování pojala jako svůj životní úkol. Slídila vždycky tak dlouho, dokud nás neobjevila. Potom se buď lísala k Markovi, nebo si hrála na moji velkou kamarádku. Naklonila se ke mně a spiklenecky se třeba zeptala: ,Hele, taky při sexu s tebou Marek tak řve?’ Když jsem si stěžovala Markovi, jenom podotkl, že Alice se odjakživa chovala trochu podivně. Jenom jednou ji dokázal odbýt – když se k němu přitulila na diskotéce, kde jsme se potkali, a pokusila se ho políbit. Vytrhl se jí a ona zrudla vzteky. Přitom mě probodla tak nenávistným pohledem, že mě zamrazilo. Tehdy jsem z ní poprvé dostala strach.“