Když spolu mluví, často se dotýkají. Na rozloučenou se nelíbají na tváře, nýbrž na rty. Myšlenka na společný sex jim připadá lákavá. Rády by zjistily, jaké je „dělat to“ se ženou, když se o tom tolik mluví. Jak je to vlastně s jejich sexuální orientací? Jsou skutečně bisexuální, nebo jenom rády experimentují, chtějí provokovat a být něčím zajímavé?
Láska také jako hra
Slavnou ženou, v jejíž ložnici se střídali muži i ženy, byla mexická malířka Frida Kahlo. Ona i její o dvacet let starší manžel Diego Rivera byli sexem posedlí. Dalšími milovnicemi nespoutaného sexuálního života, v němž se objevovali muži i ženy, byly ve dvacátých a třicátých letech minulého století herečky Marlene Dietrich, Rita Hayworth nebo Joan Crawford. Poslední jmenovaná natočila na začátku dvacátých let minulého století několik pornografických scén, v nichž předváděla sex s muži i se ženami, a i její osobní život byl plný rozličných sexuálních zážitků s příslušníky obou pohlaví, s nimiž se nijak neskrývala.
Odborníkům bisexualita trochu zamotává hlavy. Někteří tvrdí, že navzdory všem módním trendům zůstává počet skutečných bisexuálně orientovaných jedinců v populaci stejný – uvádí se devět až deset procent. Ostatní prý jen experimentují. Pomilovat se se ženou (a dokonce ani milovat se s ní pravidelně) ještě neznamená, že máte lesbické sklony. Důvodem může být osamělost – to je případ třicetileté Petry.
„Rozešla jsem se před třemi roky s přítelem a vylévala si srdce u nejlepší kamarádky, se kterou jsme si byly vždycky hodně blízké. Vypily jsme trochu vína, a jak nám bylo smutno, začaly jsme se líbat a skončily jsme v posteli. Byla to zvláštní zkušenost. Měla v sobě kouzlo zakázaného. Dlouho jsme pak byly na rozpacích, co to vlastně znamenalo, a nakonec se to rozhodly vyzkoušet ještě jednou. Nevím proč, asi jsme se chtěly ujistit, jak na tom se sexuální orientací jsme. Ale už to nebylo tak silné.“
