10. listopadu 2010
Kvůli neustálé snaze o dítě časem zapomněla na to, že muž vedle ní je její partner, a ne jen dárce spermatu.
1 / 3

Andrea (29) je na první pohled mladá, sympatická žena. Pracuje jako asistentka v poradenské společnosti a již rok žije sama v bytě na okraji Prahy. „S Tomášem jsem se seznámila na večerních kurzech angličtiny. Byl vždy milý a usměvavý, upravený a příjemně voněl. Když mě po dvou měsících pozval na večeři, měla jsem velkou radost. Nezůstalo jen u jedné večeře a po roce známosti se ke mně Tomáš nastěhoval,“ vzpomíná Andrea a v jejím hlase je slyšet smutek i nostalgie.

Andrea s Tomášem byli maximálně spokojení – měli podobné koníčky, hodně cestovali, chodili na koncerty a do kina, se známými vyráželi každou zimu na hory a v létě na vodu. Vždy bylo co podnikat, navíc si Andrea rozuměla i s Tomášovými rodiči, zejména s matkou, s níž ji spojoval zájem o literaturu. Prostě ideál, který někdo hle­dá celý život.

Tikot biologických hodin

Andree nic nechybělo, dokud jí kamarádka neoznámila, že čeká miminko a bude se vdávat. „Najednou jsem si uvědomila, že mnoho lidí z mého okolí již zakládá rodinu a mně začaly tikat biologické hodiny. Toužila jsem po dítěti, byla jsem přesvědčená, že Tomáš by byl dobrý otec. Svěřila jsem se mu, že bych už chtěla dítě. Zprvu byl trochu zaskočený, ale když viděl, jak moc po miminku toužím, usmál se a políbil mě. Brala jsem to samozřejmě jako ano a vysadila antikoncepci.“

Svět se zdál Andree najednou veselejší, dívala se po malých dětech a po mladých ženách s kočárky a těšila se, že se takhle bude v parku procházet taky. V obchodech nevynechávala oddělení s kojeneckým zbožím a pečlivě studovala dostupnou literatu­ru pro nastávající maminky, ačkoliv stále nebyla těhotná. Své trápení se rozhodla konzultovat s gynekologem, který ji však uchlácholil, že ne vždy se to párům podaří na první pokus. 

„Nevzdávala jsem to, ale když se mi nepodařilo ani po téměř šesti měsících otěhotnět, byla jsem zoufalá. Samozřejmě jsem se snažila jíst podle zásad zdravé výživy, cvičila, počítala si plodné dny. Při sexu jsem odmítala tzv. ‚nedoporučené‘ polohy a Tomáš byl z toho dost rozmrzelý. Začali jsme se i hádat, většinou to byla moje vina,“ přiznává Andrea.

„Nechtěla jsem, aby chodil s kamarády do posilovny, když jsem měla plodné dny, pořád jsem ho nutila a přemlouvala k sexu. Milování už pro Tomáše nebyla příjemná zábava, ale otrokářská nutnost.“ Tomáš se sice snažil Andreu chápat a utěšoval ji, že se taky dočkají, ale jeho chlácholení vůbec nepomáhalo. 

V jejich vztahu začala vládnout napjatá atmosféra. Témata vzájemných hovorů se stávala pomalu a jistě monotónní, Tomáš trávil večery raději u internetu nebo venku s kamarády. To se samozřejmě Andree nelíbilo, chtěla se o dítě pokoušet co nejčastěji.

1 / 3