10. dubna 2013
Čím víc mluvíte, tím víc od sebe druhé odpuzujete? Naučte se mluvit tak, aby vaše rozhovory vedly k mezilidské blízkosti.
1 / 3

Jak se stane, že některým lidem se druzí svěřují sami, zatímco jiní dostanou jen sporadické, vyhýbavé nebo dokonce pokroucené odpovědi, které navíc musí z druhých páčit. A jak to, že rozhovory některých lidí končí vzájemným objetím a jiných lidí práskajícími dveřmi či odtažitým tichem a neporozuměním. Pokud vás něco trápí, a přesto nejste slyšet, pokud toužíte po intimitě, a přesto se vám druzí nedokážou otevřít, pokud žijete s frustrací, že vysvětlujete a vysvětlujete, a přesto zůstáváte nepochopena, pokud u vás doma vládnou konverzační tabu, často se hádáte nebo naopak zarytě mlčíte, nemusí to znamenat, že jste ňouma, který si vše nechá líbit, hlupák, který se neumí vyjádřit, nebo nepříjemný mrzout, který pro nic nemá pochopení. Možná jen potřebujete změnit styl, kterým o věcech mluvíte a kterým ostatní buď zvete k dialogu, nebo je naopak vyháníte, ještě než se vůbec začali přibližovat.

Obviňování
Obviňování partnera za problém, se kterým se vám svěřuje, je jedním z nejrychlejších zabijáků konverzace. Pokud se vám partner nemůže svěřit s věcmi, za které se stydí, nevznikne mezi vámi pouto důvěry. V praxi může obviňování vypadat nenápadně a být zabaleno do sladkých slov, ale v emočním světě druhého působí jako nemilosrdná kruťárna.
Potřebný partner: „Nemůžu se vystát. Shodil jsem pět kilo a přes Vánoce jsem je zase nabral.“
Obviňující partner: „Miláčku, vždyť jsi nemusel jíst denně talíř cukroví. Vždycky uděláš předsevzetí, které nedodržíš…“
Potřebný partner: „Že jsem se ptal, teď se cítím ještě hůř.“
Obviňující partner: „Ale vždyť je to pravda! Pokaždé se přejíš a já pak musím poslouchat tyhle nářky, které nikam nevedou!“
Speciální podkategorií obviňování je šok. Šokovaná, přehnaná či negativně překvapená reakce jsou skrytými podobami obvinění. V člověku, který se na nás obrací s citlivým tématem, vyvolávají místo útěchy pocit, že by se měl stydět.
Potřebný partner: „Dneska už jsem to nevydržel a zařval jsem na šéfa. Už jsem si to nemohl nechat líbit, zase se k nám choval jako ke zlobivým dětem.“
Šokovaný partner: „Cože jsi udělal?! Jak můžeš ohrozit celou rodinu jen kvůli tomu, že ti ruply nervy?! To si to nemůžeš rozmyslet, než vybuchneš?!“
Potřebný partner: „Myslel jsem, že budeš na mojí straně.“
Šokovaný partner: „Ne, když se chováš jako blázen!“

1 / 3