27. března 2013
Všichni o vás nemusí vědět všechno. Někdy je lepší pečlivě vážit informace, které o sobě lidem vykládáte.
1 / 2

Když si Darja našla ženatého přítele, začala se svěřovat kolegyním. Četla jim jeho e-maily, radila se s nimi, čím by ho mohla přimět, aby kvůli ní opustil ženu. „Vyprávěla jsem jim toho víc než nejlepší kamarádce. Ta mě hned na začátku odbyla s tím, ať ho opustím a najdu si volného. Spolupracovnice mě nesoudily, tak jsem k nim byla otevřenější,“ svěřuje se Darja. „Pak se o mém románku doslechla i šéfka, a tak jsem si začala vylívat duši i jí.“

Když Darje třeba milenec zavolal do práce, neodešla z kanceláře, ale cukrovala s ním v klidu před ostatními. „Pak se snižovaly stavy a vedoucí mě propustila. A ještě prý přede všemi prohlásila: ,Bez ní tu bude klid. Proč má pocit, že o ní musíme vědět úplně všechno?‘“ Jinými slovy jí Darja připadala málo diskrétní. A jak jste na tom vy? Nehlásíte taky svému okolí víc informací, než byste měla? Možná vám připadá v pořádku, že o vás vědí všechno, jenže některé hranice se nevyplatí překračovat…

Když mluvíte s kolegy

V pátek cestou z práce jste se stavili na pár koktejlů a kolegové probírají plány na víkend. Vaše kamarádka má v sobotu rozlučku se svobodou na pánském striptýzu. Máte se o tom zmínit? Proč ne, říkáte si nejspíš. Pracovní a osobní život se přece v dnešní době prolíná čím dál víc, a to hlavně díky sociálním sítím. Nejspíš jste proto v pokušení chovat se ke kolegům stejně jako k přátelům a zasvěcovat je do spousty důvěrných věcí. Když dvě kolegyně stojí v kuchyňce, srkají kafe a probírají drby, připojíte se k nim. Jenže i když je třeba máte opravdu ráda a důvěřujete jim, neměla byste se jim otevírat moc. Dneska spolu můžete svorně pomlouvat šéfku, jenže existuje dost velká pravděpodobnost, že za pár měsíců budete soupeřit o povýšení.

A co když si vaše sokyně pak schválně pustí pusu na špacír? Samozřejmě to neznamená, že byste měla všechny, kteří s vámi pracují, automaticky považovat za podrazáky. Pečlivě ale zvažujte, co komu říkáte. Jestli například v týdnu několikrát za sebou vyrazíte flámovat, do práce se pak dobelháte s kocovinou a ještě se všem pochlubíte, budete akorát budit dojem, že vás mejdany zajímají víc než práce. Jestli jako Darja kolegům svěřujete i ty nejintimnější detaily ze svého soukromí, možná je uvádíte do rozpaků nebo je zdržujete od práce. A zákonitě jim začnete brzy lézt na nervy.

„Bývalá kolegyně často barvitě líčila, s kým se zrovna vyspala a jaký byl v posteli. Já zrovna vůbec nestíhala, ale ona si v klidu uvařila kafe, sedla si ke mně a krmila mě popisem penisu svého nového objevu,“ vzpomíná třicetiletá Dita. „Když dostala padáka, všem se nám v kanceláři ulevilo.“ Než se pustíte do svěřování, na několik vteřin se odmlčte a vybavte si následující větu: „Jsou to jenom kolegyně, ne kamarádky!“

1 / 2