Psát, že na světě dosud není dost žen ve vedoucích pozicích, je tak trochu nevděčný úkol. Žena, která tento článek nejpravděpodobněji bude číst, vyrostla v době, kdy se věci natolik rychle změnily ve prospěch žen, že může mít pocit, že každý, kdo se k tomuto tématu vyjadřuje, musel nutně uvíznout kdesi v minulosti nebo je notorický „stěžovač“. Obrovským luxusem už je pouze fakt, že vy i vaše dcery si můžete vybrat, zda chcete zůstat doma, nebo pracovat. A pokud chcete pracovat, pak jak moc. Tento článek je pro ty, které pracovat chtějí. Které chtějí pracovat hodně, neboť míří vysoko, a rády by pracovaly v prostředí, kde se každý den s úderem deváté ranní nemusí proměnit v testosteronového predátora.
Muži vládnou
Musíme si přiznat, že v těchto končinách světa se máme až neuvěřitelně dobře. Ale i tak lze konstatovat, že na vedoucích pozicích v obchodu i v politice je žen zatraceně málo. Počítejte s námi. Z téměř dvou set států stojí v čele žena přibližně v deseti. To je pět procent. Ze všech poslanců na světě je ženského rodu třináct procent. A ze všech manažerů ve vrcholných pozicích v korporátním sektoru potkáme přibližně patnáct procent žen. Dokonce i neziskové organizace, kde bychom ženský vliv čekali mnohem silnější než v obchodě a politice, mají ženu na vedoucích pozicích jen ve dvaceti procentech případů. Také nic moc, že?
