23. března 2013
Zatímco vy osobně berete jako samozřejmost, že vést tým by měl ten nejschopnější, mnoho lidí stále ještě rozhoduje spíš podle pohlaví.

Psát, že na světě dosud není dost žen ve vedoucích pozicích, je tak trochu nevděčný úkol. Žena, která tento článek nejpravděpodobněji bude číst, vyrostla v době, kdy se věci natolik rychle změnily ve prospěch žen, že může mít pocit, že každý, kdo se k tomuto tématu vyjadřuje, musel nutně uvíznout kdesi v minulosti nebo je notorický „stěžovač“. Obrovským luxusem už je pouze fakt, že vy i vaše dcery si můžete vybrat, zda chcete zůstat doma, nebo pracovat. A pokud chcete pracovat, pak jak moc. Tento článek je pro ty, které pracovat chtějí. Které chtějí pracovat hodně, neboť míří vysoko, a rády by pracovaly v prostředí, kde se každý den s úderem deváté ranní nemusí proměnit v testosteronového predátora.

Muži vládnou

Musíme si přiznat, že v těchto končinách světa se máme až neuvěřitelně dobře. Ale i tak lze konstatovat, že na vedoucích pozicích v obchodu i v politice je žen zatraceně málo. Počítejte s námi. Z téměř dvou set států stojí v čele žena přibližně v deseti. To je pět procent. Ze všech poslanců na světě je ženského rodu třináct procent. A ze všech manažerů ve vrcholných pozicích v korporátním sektoru potkáme přibližně patnáct procent žen. Dokonce i neziskové organizace, kde bychom ženský vliv čekali mnohem silnější než v obchodě a politice, mají ženu na vedoucích pozicích jen ve dvaceti procentech případů. Také nic moc, že?