16. března 2013
Jak bolí, když lásku ukončí smrt? Mladého muže, který už zná na tuhle otázku odpověď, jsme vyzpovídali.
1 / 3

Láďa často vzpomíná na září roku 2006, kdy poprvé vstoupil na půdu vyšší odborné školy. „Se spolužáky jsme si prohlíželi fotky studentek střední školy, s níž jsme sdíleli budovu. ,Tahle je pěkná,’ ohodnotil jsem usměvavou tmavovlásku z druháku a pohotový kamarád hned zjistil její jméno – Eliška,“ vypráví dnes třiadvacetiletý sympaťák. Všiml si, že stejnou třídu jako krásná brunetka navštěvuje i známá z jeho rodného města, a podařilo se mu ji přesvědčit, aby zorganizovala rande ve čtyřech. Eliška byla sice už zadaná, ale Láďa ji něčím okouzlil, takže od prosince utvořili oficiální školní pár.

„Zimu jsme strávili romantickými procházkami v mrazu, bruslením a tajnými polibky, protože rodiče ještě nechtěli šestnáctiletou dceru pouštět ven. A tak jsem se jednou dokonce vydal na hory do téhož hotelu, v jakém trávila Eliška jarní prázdniny s rodinou,“ svěřuje se Láďa. Koncem roku by oslavili tříleté výročí, jenže osud měl s jeho přítelkyní jiné plány. „Když byla Eliška malá, prožila peklo. Vyprávěla mi, že kdykoliv se najedla, zvracela. Doktorka ji i matku prý označila za simulantky, ale naštěstí se s touto diagnózou rodiče nespokojili a zařídili ještě vyšetření přes známého v Motole. Ten zjistil, že se Elišce neuzavírá žaludeční membrána a unikající žaludeční šťávy jí leptají jícen. Prodělala pak vážnou operaci, po které jí zbyla dlouhá jizva na břiše. Lékaři jí přitom dávali jen několikaprocentní šanci na přežití, ale ona uměla bojovat.“

„Nechoď na plastiku!“

„Stala se z nás brzy nerozlučná dvojka. I profesoři ve škole žertovali, že k nám do třídy přibyla nová studentka, protože Eliška u mě často trávila přestávky. Chtěla se stát letuškou, ale když viděla, jak se o ni bojím, slíbila, že si to ještě rozmyslí. Jednou jsem totiž přihlížel, jak skáče s padákem, a umíral jsem strachy. Mé obavy se ale projevily ještě v jiné oblasti. Přítelkyně chtěla podstoupit plastickou operaci jizvy, protože do osmnácti by jí zákrok proplatila pojišťovna.

Já byl proti, jeden známý se totiž z narkózy už neprobudil a navíc Eliška měla tak fantastickou postavu, že kdo ji spatřil v bikinách, rozhodně s úžasem zíral na její přednosti a ne na její šrám. Rodiče přítelkyně však říkali, ať využije příležitost, dokud operaci hradí pojišťovna. Někdy jsme měli odlišné názory a ne vždy jsme si s její matkou a otcem padli do noty. Naopak s mými rodiči byla Eliška jedna ruka a měli se vzájemně moc rádi. V létě jsme ji brali na dovolené do Chorvatska a na vodu, v zimě na lyže. Pomalu jsme spřádali plány, že až oslaví osmnáctiny, pronajmeme si byt a zůstaneme spolu. Plnoletost už ale slavila v nemocnici.“

1 / 3