12. března 2013
 | 
Foto: Shutterstock
Jakými různými předměty šly v dějinách vyrovnat účty, zjišťovali jsme pro vás.
1 / 2

Kdy: před 4500 lety
Místo: v Mezopotámii

Bohyně Héra je připoutaná zlatým řetězem mezi zemi a nebe. Do této nemilé situace ji vpravil manžel Zeus, kterému si dovolila odporovat. A protože se touží vysvobodit, volá o pomoc: „moneres“ a „mone“, tedy něco jako „jsem sama!“ Dojme jednoho boha, který zlatý řetěz zlomí, a Héra je volná. Pověst praví, že kousky rozlámaného zlata popadaly na zem a staly se z nich peníze. Řecká mytologie tak dala původ latinskému „moneta“ a anglickému  „money“.  Jak je to ale s vynálezem peněz doopravdy?

Platba plátnem

Než lidstvo přišlo na báječné výhody peněz, vyměňovalo se zboží za zboží. Jenže kde sehnat obchodního partnera, který mi za moji krávu nabídne, co se mi zrovna šikne? Proto se začaly používat drobnosti, které fungovaly jako platidlo, třeba peří, korálky, mušle, kožešiny, sůl či plátno. Plátěné šátečky tahali z prkenic staří Slované a právě od plátna odvozují vědci původ slova platit. Za zmínku stojí, že pokud manžel slovanské ženy jako muž nefungoval, bralo se jako jasné, že přijme v loži muže náhradního. A ten u ní obvykle utrousil nějaký kus plátna. Podle záznamů se první peníze zjevily v Mezopotámii, v ražbě mincí si však drží prvenství starý Egypt.

Kam s nimi?

Než mince zdomácněly, vyrovnávaly se účty kusy lité mědi. U Černého moře se pak objevovaly mince ve tvaru delfína, nejstarší čínské mince se zhotovovaly z bronzu ve tvaru nářadí. Protože ženy neměly kam mince dát, navlékaly si je kolem krku či pasu na šňůrky. Dodnes je tak nosí břišní tanečnice, už dávno jen jako ozdobu. Peněženky vynalezly jako první obyvatelky Fidži – ukládaly peníze do nádob z velrybích zubů. Později se přešlo na pytlíky z kůže, které se připjaly na opasek. Italové dostali nápad skladovat mince v truhlách, které stály pod oknem a sloužily jako lavice, italsky banco. Později nakynuly a staly se z nich honosné banky. Název však zůstal.

1 / 2