Nina s Lukášem působí jako reklama na ideální vztah. Když je vidíte vedle sebe, řekli byste, že se jeden pro druhého narodili. Jenže věci se mají trochu jinak. Potkali se před dvěma lety, krátce po tom, co Nina oslavila čtyřicítku a přestávala doufat, že by mohla také ona najít muže „na celý život“. „Nikdy bych si nemyslela, že může nastat takový zlom. Za život jsem si prožila pár románků, ale rozhodně bych je nenazvala velkou láskou. Možná v prvních měsících, pak ale vzájemný esprit vyprchal, nebo se objevilo nějaké ale... Žena, o které mi dotyčný zapomněl říci, práce, která mu zabírala více a více času, děti, které nebyly připravené na ‚novou‘ ženu po jeho boku,“ vzpomíná na své víceméně single období Nina.
Časem přestala hledat, doufat. Zaměřila se na kariéru a ta se velmi slibně rozjela. „Vymyslela jsem projekt zaměřený na těhotné ženy. Nabídka tehdy byla malá a i když jsem já sama děti neměla, přišlo mi díky vzdělání zdravotní sestry důležité, aby se jim někdo věnoval. Moc dobře si vybavuji pohledy vyděšených prvorodiček, které nikdo pořádně neinformoval. Řekla jsem si, že to zkusím jinak.“ Nina se tedy až po krk ponořila do práce a myšlenku na to, že se každý večer vrací do prázdného bytu zatlačila do nejtemnějšího kouta své mysli.
Osudový okamžik
V lásce funguje náhoda. Když tlačíme na pilu, nezabírá nic, ve chvíli, kdy nehledáme, nacházíme. Právě tak to proběhlo před dvěma lety, kdy se Nina rozhodla odprodat část svého projektu. Hledala dobrého právníka a kamarádka jí doporučila Lukáše. Jiskra přeskočila okamžitě. „Nikdy bych si nemyslela, že mne potká ještě něco tak intenzivního. Vidíte člověka a víte, že je to on. Naše druhé setkání již nebylo ani trochu o práci. Oba jsme to totiž – naštěstí – vnímali stejně silně. Pracovní vztah se změnil v přátelský, milenecký a nakonec i v manželství,“ říká Nina a rukama si hladí bříško s budoucím potomkem.
„S přibývajícím věkem jsem už vzdávala naději na opravdový vztah a rodinu. Říkala jsem si, že holt budu patřit mezi ženy, které zažijí občas nějaký ten románek, krátkou známost, nic víc. Žádné děti. Žádná velká rodina. Své biologické hodiny jsem dokázala umlčet prací s těhotnými a dětmi. Jenže osud rozhodl jinak.“ Co jiní budují dlouhá léta, Nina a Lukáš vystavěli během několika měsíců. Koupili dům, který rekonstruují, vzali se, čekají rodinu. I když jejich příběh vypadá jako z červené knihovny, patří mezi ty reálné, které se kolem nás občas dějí.
