10. února 2013
I nejlepší přítelkyně vám může nevědomky bránit v kariéře nebo v nalezení muže snů. Zjišťovali jsme, kdy se vám vyplatí s ní přestat kamarádit.
1 / 3

„A tobě to s přítelem fakt klape?“ zírala na mě nevěřícně moje bývalá spolužačka Renata, kterou jsem naposledy viděla na našem absolventském večírku. Když jsem s úsměvem přikývla na souhlas, zakroutila hlavou a prohlásila: „Tak to jsi tedy jediná, koho znám!“ Potkaly jsme se v tramvaji a pod vlivem překvapení z náhodného setkání jsme hned usedly do nejbližší kavárny.

Jakmile Renata začala líčit, jakým směrem se její život ubíral po škole, rázem mi došlo, proč tahle na první pohled sympatická žena nefiguruje na seznamu mých spřízněných duší. Neustále si totiž stěžovala na nevěrné chlapy, proradné šéfy, příšernou státní byrokracii nebo neuklizené výkaly po psech v ulici, kde bydlí. Když mně pak doporučila, ať si dám na svého milého pozor, jelikož jsou všichni chlapi ve výsledku stejní, raději jsem požádala obsluhu o účet. Poslouchat Renatu jen o chvíli déle, snad bych i já začala být paranoidní a nespokojená. Podobně toxické kamarádky jsem odstřihla už dávno. A vyplatí se to i vám!

Pozor na podobnost
Možná jste si všimla, že se vám vaše společnice často podobají. Pokud vás něco hodně baví, nebo naopak štve, vaše drahé pravděpodobně tuto vášeň či odpor sdílejí. Jako chovatelka koček se jistě scházíte se spoustou stejných nadšenkyň, se kterými rozebíráte příhody i trápení týkající se vašich miláčků. Stejně tak ale do svého života přitahujete i ženy s podobnými nezdary, jaké potkaly vás samotnou. Mám dvě nezadané kamarádky, třicátnice, které neustále láteří, že všichni pořádní chlapi jsou už dávno rozebraní. Než aby hledaly toho pravého, pronajaly si byt a společně se ve své zahořklosti utvrzují.

Když si konečně některá z nich najde chlapa, není divu, že se z něho po čase vyklube buď cizí manžel, nebo homosexuál. Nedávno jsem jim vyprávěla o naší společné známé ve stejném věku, kterou si právě namluvil úžasný a milý chlapík bez závazků. Nechtěly mi uvěřit, že někdo takový ještě existuje, a okamžitě moje nadějné poselství smetly ze stolu desítkou předpovědí toho, co zlého se z něj ještě vyklube. Problém podobných přátelství vězí v tom, že stojí právě na sdíleném nezdaru a nespokojenosti a vytvářejí falešnou útěchu, že v té bryndě alespoň nevězíte sama. Zároveň vám ale brání se ze situace vymanit.

1 / 3