7. února 2013
Zdá se, že nás ženy čeká jeden přelom ještě před přechodem: rok, kdy začíná být jasné, že stárnutí není nic moc. Musí to tak být?
1 / 3

V dnešních pětatřicátnicích odrůstá první generace žen, která je vesměs zvyklá dělat si, co chce, vybírat si mezi kariérou a mateřstvím, mezi manželstvím a volnými vztahy. Generace, která je zvyklá přemýšlet o dovolené v rámci celého světa a ne jen v rozmezí Krkonoše – Balaton, generace, která ví, že se může mít zatraceně dobře. Snad právě díky dosud nevídanému luxusu, který tyto mladé ženy zažívají, a nebo díky tomu, že v mládí mohly žonglovat mezi nesčetněkrát vícerými aktivitami, čeká mnohé z nich někdy po pětatřicátém roce šok o něco větší, než který čekal jejich maminky.

Najednou jakoby došla volná energie a ženy si uvědomují, že příroda je přece jen silnější než svobodná volba mezi povoláním a mateřstvím nebo než dovolené na exotických ostrovech. Cítí se unavené, vyčerpané, zesláblé, bez chuti pokračovat. Většina toho, co jim dosud přinášelo radost, ztrácí lesk a třpyt, to, v co věřily, najednou nemá smysl. Až dosud měly pocit, že mládí bude věčné, že jejich síla je nekonečná. Pak se jednoho dne probudí a z těla i mysli, jež měly sílu lokomotivy, je najednou pouhý škytající motůrek do dětského autíčka. 

Přirozený vývoj našich životů
Častou reakcí bývá plížící se deprese, úzkost a strach přiznat sama sobě, že odpověď je docela prozaická: Stárnu. Pro ženu je to velmi kritický věk, protože se musí rozloučit se sílou lokomotivy a zároveň nepropadnout panice, že už bude až do smrti jen škytajícím dětským autíčkem. Ano, je to příliš expresivní srovnání, ale podstata taková skutečně je… Potřebuje se smířit se ztrátami a rozloučit se s potěšeními, která byla až dosud samozřejmá. A potřebuje také vědět, že tím prošlo mnoho žen před ní úspěšně a ke svému štěstí. Že už se z nich možná nestaly lokomotivy, ale že dokázaly projít fází unaveného vyčerpaného motůrku a staly se lehkým ladným větroněm nebo svobodným koněm. A že jim tak je mnohem lépe, protože lokomotivy sice hodně uvezou, ale jezdí jen po vyznačených kolejích, zatímco větroň se nese se vzdušnými proudy a kůň běhá volně po nádherných krajinách. Jak se tedy přehoupnout do fáze, kdy volná energie mládí přestává být k dispozici a užít si výhody toho, že s věkem je energie možná méně, ale je o hodně kvalitnější?

1 / 3