Před nějakou dobou jsem potkala známou, která se svými kamarádkami zrovna mířila do jednoho klubu na pánský striptýz. „Nechceš jít s námi?“ nabídla mi. Nechtělo se mi. „Pojď,“ lákala mě. „Je to legrace. Uvidíš sama.“
Rozlučka se svobodou
Ještě v sedmdesátých letech minulého století bylo skoro nemyslitelné, aby ženy chodily do klubů okukovat mužská těla, strkaly jim za okraj slipů bankovky, povzbuzovaly je hlasitými výkřiky nebo aby si pozvaly striptéra domů. Devětadvacetileté finanční poradkyni Kateřině pozvaly před dvěma lety striptéra družičky na její rozlučku se svobodou. Agenturu nabízející služby striptérů a striptérek si našly prostřednictvím internetu, podle fotografií vybraly toho, který se jim nejvíc líbil, dohodly detaily a v určený den a čas zazvonil striptér u dveří jednoho pražského bytu na Vinohradech. Pro tehdy budoucí nevěstu to mělo být překvapení. „Náš dámský večírek už asi dvě hodiny běžel, takže jsme byly lehce společensky uvolněné a všechno nám připadalo legrační.
Striptér se představil jako Marek a se slovy ‚tak kde to uděláme, kočky?‘ vešel širokým krokem sebevědomě dál. Jeho slova a styl chůze vyvolaly salvu smíchu, ale Marek na to byl zjevně zvyklý a nic si z toho nedělal. V obývacím pokoji vyndal z tašky svoje cédéčko, požádal nás, abychom se posadily, nabídku pití odmítl, a jakmile začala hrát hudba, začal se vlnit v bocích. Celkově to působilo směšně. Představte si skupinku mladých žen, jak sedí na pohovce a dívají se na striptéra s našpulenou pusou a přimhouřenýma očima, který kroutí zadkem.
Rozesmály jsme se podruhé. Marka to ale povzbudilo a ke kroucení přidal divoké náznaky kopulačních pohybů ve stylu Michaela Jacksona, ‚masíroval‘ si rozkrok kravatou a různě šponoval svoje tanga, aby zvýraznil přirození. Na závěr si tanga svlékl, hodil mi je na hlavu, pár vteřin postál jen v Adamově rouše a začal se oblékat. I když jsme ho zvaly, ať s námi chvíli posedí, odmítl. Prý má štaci někde jinde.“
