26. června 2012
Na výlet snů se Eliška (29) těšila a vyrážela se spoustou plánů. Jenže chvíle nepozornosti ji málem připravila o všechno...
1 / 3

K  narozeninám  jsem dostala od přítele Tomáše, úžasný dárek, a to romantický prodloužený víkend v Benát­kách. Často jsem o tom mluvila, tak jsem měla neskutečnou radost. Zařízeno bylo vše, od letenek až po ubytování přímo v centru kouzelného města. Jsem vášnivá fotografka, tak jsem si řekla, že pro tuto příležitost si musím koupit nový foťák. Vydala jsem na něj veškeré úspory. Nemohla jsem se dočkat.

Jarní Benátky
Přistáli jsme v pátek ráno a če­kaly nás krásné tři dny romantiky ve slunné Itálii. Hotel byl menší, ale vkusně a dobově zařízený s výhledem na mosty a kanály zaplavené vodou. Připadala jsem si jako v pohádce. Kdekdo mě varoval, ať si nebereme pokoj směrem k vodě, že po oteplení z ní stoupá zápach. I proto jsme si vybrali pro naši cestu začátek dubna.

Ale nebyli  jsme jediní, náměstíčka a přile­hlé ulice byly plné lidí, někdy jsme měli i v malých uličkách problém se dostat na druhou stranu. Večeři jsme si dali v krá­sné restauraci s výhledem na kostel San Marco. Trochu jsme popíjeli a mě napadlo, že bych si mohla ráno přivstat a jít nafotit svítání, že určitě bude stát za to.

Špatné rozhodnutí
Vstala jsem kolem páté hodiny, Tomáš měl v tu dobu ještě půlnoc. Ani jsem mu večer neřek­la, že se chystám tak brzy ven, ale usoudila jsem, že než se vzbudí, budu dávno zpátky. Popadla jsem foťák a vyrazila. Všude prázdno, jen sem tam jsem potkala pár lidí, většinou majitelů místních restaurací a kaváren.

Už se rozednívalo a fotilo se mi báječně. Jenže mi to stále nestačilo a dostala jsem nápad, že bych mohla vyfotit i nějaké domky z vody, ze které vyčnívaly bytelné pilíře. Troš­ku jsem se zalekla vln, které byly větší než včera. Maximál­ně spadnu do vody, pomyslela jsem si. A riskla jsem to, záběry odtamtud budou skvělé.

1 / 3