Jinak se rovněž vyrovnávají s nevěrou. Jak s tou svou, tak i s nevěrou toho druhého. Kdo z nich víc pláče? Kdo se víc vzteká? Kdo si připadá víc podvedený a zrazený? Kdo má větší výčitky svědomí? Kdo má větší sklony k radikálním řešením? Koho více bolí a kdo ji umí lépe odpouštět...? Pro muže a pro ženy znamená nevěra něco trochu jiného, každé pohlaví si ji jinak definuje, jinak ji vnímá, omlouvá a přikládá jí jiný význam i jinou důležitost. Právě to může činit mezi partnery velký problém. Navzájem své postoje nechápeme, někdy je nechceme chápat, a i tehdy, kdy se snažíme svému protějšku porozumět, nemáme vyhráno. Pochopit neznamená přijmout ani smířit se.
Geny a společnost
Kromě individuálních rozdílů, které se týkají každého jednotlivce, ať už je to muž, nebo žena, existují rozdíly, které by se daly nazvat jako rozdíly mezi pohlavími. Spousta výzkumů a studií dokazuje, že nejsou zanedbatelné, a dají se tudíž zobecnit. Naše postoje neovlivňuje pouze výchova, vzdělání či dosavadní zkušenosti. Podle sociobiologů je naše chování podmíněno geneticky, podle anglické socioložky Ann Oakley jsou mužské a ženské role sociální konstrukt a psycholožka Carol Gilligan tvrdí, že pravda je někde uprostřed. Ať už nás ovlivňují více geny, nebo společnost, která na nás klade určité požadavky a má určitá očekávání, faktem je, že ke vztahům nepřistupujeme stejně, ať už se jedná o vztahy partnerské, přátelské, vztahy mezi rodiči a dětmi nebo vztahy milenecké.
Odlišnost mužského a ženského vnímání ukázala Carol Gilligan na několika vlastních výzkumech, které se zabývaly rozdíly v chápání morálních postojů u chlapců a dívek i u dospělých mužů a žen. Při pozorování hry chlapců a dívek například zjistila, že zatímco chlapci si raději hrají venku ve velkých skupinách, jejich hry mají soutěživý charakter a pevně daná pravidla, dívky dávají přednost hrám v menších, intimnějších skupinách, jejich hra více rozvíjí empatii a senzitivitu a podřizují ji vzájemným vztahům. Ženy podle ní definují svou identitu prostřednictvím intimity a pečujících vztahů a prostřednictvím vztahů pak také k identitě dospívají. U mužů předchází identita intimitě. Zjednodušeně řečeno, žena sama sebe hodnotí z velké části podle toho, jak hodnotné se jí podařilo vybudovat vztahy a jak ji její vztahy uspokojují. Muž se hodnotí více podle dosažené sociální pozice a je více zaměřený na úspěch. „Neznamená to ale, že by ženy nebyly soutěživé a úspěch je netěšil. V honbě za určitou pozicí se však nepřestávají ohlížet na vztahy.“
