„Vytušila jsem smrt.“
„Partnerovi mé matky zjistili rakovinu tlustého střeva. Lékaři ho okamžitě poslali na operaci, která dopadla úspěšně. Zotavoval se v nemocnici a máma ho každý den navštěvovala. Jednou jsem se s přítelem procházela po Pražském hradě a najednou jsem zničehonic věděla, že je Václav mrtvý. Žádný důvod pro takové myšlenky přitom neexistoval, protože z nemocnice přicházely samé povzbudivé zprávy. Přesto jsem najednou cítila hroznou úzkost. Zavolala jsem tedy mámě, zvedla mi telefon celá ubrečená. Václav prý před hodinou zemřel na selhání srdce! Nechápu, jak jsem to mohla tušit.“
Zuzana, 27 let, průvodkyně
„Uhádla jsem budoucnost.“
„Zdál se mi strašně živý sen, že jsem vyrazila se svým bývalým na výlet a šplháme na vrch jménem Vladař. V životě jsem o takovém kopci neslyšela a s tím mužem jsem nechodila už rok, takže mě nenapadlo, že by ten sen mohl souviset se skutečností. Za týden jsem ale expřítele potkala na mejdanu a dali jsme se zase dohromady. A to ještě nebylo všechno. Petr mě pozval na víkend ke svému kamarádovi na chatu, a když jsem se dívala do mapy, kam vlastně jedeme, málem mi vypadly oči z důlků. Ta chata stála u vesnice Záhořice přímo pod vrchem Vladař!“
Lenka, 21 let, studentka
„Mluvil ke mně pes.“
„Když mi umřel pes, sesypala jsem se, skoro jako bych ztratila kamaráda. Večer jsme s bratrem sedli do auta a jeli psa pohřbít do lesa. Najednou jsem si představila Bena, jak mi říká: ,Nebreč, mně je teď dobře, nic už mě nebolí a jsem v pohodě.’ A vzápětí brácha povídá: „Nebreč, Benovi je dobře, nic už ho nebolí, je v pohodě.“ Zůstala jsem na něho užasle zírat a on dodal: ,Teď jsem na něj myslel a úplně živě jsem slyšel, jak mi tohle říká.’ Vážně nevím, jak se mohlo stát, že nám oběma proběhlo hlavou totéž. “
Linda, 26 let, grafička
