10. května 2012
Sociální média, chytré telefony a připojení i na chalupě v lese. Jsou vztahy v moderní době ohroženy, nebo naopak pěkně vzkvétají?
1 / 2

Ve svých pětatřiceti letech byla Lily sama. Měla zábavnou a nadstandardně placenou práci na pražské pobočce zahraniční univerzity, slunný byt na Letné. Svoje knížky, hudbu, zrzatého oříška nalezence. Svůj pohodový vnitřní i vnější život. Prošla si pár vztahy a po tom posledním usoudila, že raději bude sama než vedle někoho, kdo jí nedopřeje dostatek prostoru. I přes svou zdánlivou nezávislost však toužila po tom samém, po čem prahne odjakživa většina lidských bytostí – být milována, milovat, sdílet věci a život s partnerem. Když se po roce bez vztahu Lily nabažila svobody, začala mít pocit, že by si už klidně zase dala říct. Dokonce se přistihla, jak přemýšlí, že už by měla ráda děti… Když se tak porozhlédla po svém okolí, nenašla nikoho, koho by si uměla představit jako svého partnera. A upřímně, nějak si už neuměla představit, že by musela snovat první rande. Proto se ve věci „hledá se partner a zároveň tatínek mých dětí“ stáhla z běžné denní 3D reality a vstoupila do kyberprostoru.

Brousila po síti, koukala tam či onam, byla aktivní na několika zájmových fórech. Právě tam si ho vyhlédla. Miki. Líbilo se jí, jak odpovídá. Cítila, že ji k němu něco přitahuje. Reagovala na pár jeho vtipných odpovědí. Také vtipnými. Tweet. Tweet zpátky. Dost se spolu nasmáli. Vygooglovala si ho. Zjistila, že žije v Bruselu. Že je právník v jedné advokátní kanceláři v centru. Dokonce fotka tam byla. A datum narození. Vodnář. Ty milovala! Brzy si vzájemně prohlédli své facebookové profily. Podal žádost o přátelství jako první. Potvrdila mu ji a hned se jala pátrat. Nezadaný. Stejně starý jako ona. Líbil se jí. Cítila, že poté, co se vzájemně viděli na fotkách na Facebooku, se jejich vztah posunul o level výš. Prošli jeden u druhého do dalšího kola… Poslouchali a sdíleli podobnou hudbu, měli rádi podobné filmy. Na většinu jejích statusů dával „like“, ona na jeho také. Posílali si i privátní zprávy, videa, moudra. Cítila, že tenhle způsob komunikace jí vyhovuje víc, než hned hupsnout do „face to face“ vztahu. Uměla se na netu víc otevřít a napsala i věci, které by jí v kavárně naživo asi jen tak neprošly přes pusu. Pak se sešli na prvním rande, na chatu. Z toho přešli na skype. Z panáčků, kteří se jen usmívají nebo hihňají, se plynule posunuli k srdíčkům, polibkům.

1 / 2