11. dubna 2012
Jiskření vystřídala nuda. Co teď? Poohlédnout se po jiném, nebo ohýnek vášně rozdmýchat?
1 / 2

První týdny v čerstvém vztahu zapomínáte na sebe a všechno kolem, letíte domů z práce dřív, přestože je váš mail naditý nevyřízenými úkoly. Líbáte se ve výtazích, na ulici, doma hned ve dveřích. Pořád se milujete, usínáte přitulení a zapadáte do sebe jako puzzle, nonstop hrdličkujete. Nic však netrvá věčně. Druhá fáze se vyznačuje dvojakostí. Občas se na sebe moc těšíte, ale občas se vám v hlavě ozve nenápadný hlásek: „Ráda bych si udělala jízdu s kámoškami, ale nevadí, něco si s Pavlem uvaříme a bude taky fajn…“ Někdy vás sex baví jako na začátku, někdy máte místo sladkých chvilek sto chutí se k němu otočit zády a spát nebo se zavrtat do křesla a číst si.

Ve fázi jedna jste si nikdy nezapomněla oholit nohy, umýt si hlavu a doma se procházet v negližé. Raději jste si přivstala, abyste se stihla zkultivovat, než se miláček probudí. Ve fázi dvě už to občas ulítne a vy jste před ním k vidění tu v teplákách s vytahanými koleny, tu s vlasy staženými do mastného culíku, bez make-upu a s pětidenním strništěm na lýtkách. Sexy košilku střídají bavlněné kalhotky s pomněnkami či medvídkem Pú, jejichž pás sahá vysoko nad pupík, protože ty vás na rozdíl od krajkových piditang hřejí na břiše a bedrech. Míň si povídáte a víc pracujete. A také se míň milujete a víc si povídáte. Témata se však mění. Do zapálených hovorů o vesmíru, básních, lásce, umění, bohu, literatuře, muzice, matrixu a nesmrtelnosti brouků se občas vmísí témata prozaičtější: „Dneska byla zase na poště fronta.“ „Moje asistentka nenapsala to, co měla.“ „Zvedli pojistné.“ „Máme něco k jídlu?“ Místo procházek v parku brouzdáte s obřím vozem supermarketem. Aby bylo něco v lednici.

Utírejte prach
Třetí fáze by se dala nazvat „vyčpění“. Na někoho přijde po pár týdnech, na jiného po pár měsících. Jiskřivou počáteční energii střídá těžší kalibr – nuda, apatie. Mluvíte už jen o složenkách nebo vůbec. Sex je králičí nebo žádný a už také nejste usínající puzzle. Každý si usíná pěkně na vlastní triko. Vy na to své vytahané s dírami, které nadobro vytěsnilo krajky do hlubin skříně. Doma vládne televize, pyžamo, počítač, pivo a brambůrky.

Proces je to nelítostný, ale tak to bohužel chodí. Věci vznikají, trvají a zanikají. Stejný princip se promítá i do vztahů. Můžete namítnout, že Novákovi jsou spolu už dvacet let, ale pořád si povídají o univerzu a milují se jako zamlada. A budete mít možná pravdu. Jak to, že jim to funguje? Dá se předpokládat, že na vztahu neustále pracují. Transformují ho. Dobíjejí. Přirozená tendence věcí ve vesmíru je, že se rozpadají. Stárneme. Když neuklízíme, máme prach a nepořádek. Skály zvětrávají a domy chátrají. Aby se tak nedělo, musíme neustále vkládat energii. Cvičit. Utírat prach. Předělat fasádu.

1 / 2