5. dubna 2012
Určitě pochopíte leccos z reakcí partnera, když si přečtete následující řádky. Příroda nás skutečně vybavila rozdílnými mozky, a tak není divu, že si občas nerozumíme.
1 / 2

Není to ovšem tak jednoduché. Podle statistik má část žen (asi 10 %) a část mužů (15–20 %) mozek orientovaný jako opačné pohlaví vlivem hormonů, které na něj působily v děloze. Mnohem častěji se však setkáte u partnera s typicky mužským uvažováním. Některé jeho zákonitosti vám dokonce mohou připadat zcela nepochopitelné.

Nevidíš ten nepořádek?
Šílíte, protože je neumytá koupelna, nestihla jste vyluxovat ložnici (tam je mimochodem potřeba i převléknout postel), hora nevyžehleného prádla
žaluje z kouta a někdo by měl naskládat nádobí do myčky? Uprostřed toho všeho váš přítel vzal elektrickou kytaru, složil se v obýváku na sedačku
a vybrnkává si Rolling Stones. Než začnete ječet, uvědomte si dvě skutečnosti. Podle doktora Guriana mužský mozek dokáže ‚nevnímat‘, či chcete-li ‚přehlédnout‘ všechny výše vyjmenované skutečnosti. A za druhé – hádky o rozdělení kompeten­cí v domácnosti patří do trojice nejčastějších důvodů, proč se partneři ocitají ve sporu. Zdá se, že vycházejí ze vzájemného nepochopení. Nepředpokládejte, že se muž vymrští a zač­ne sám od sebe uklízet (přesto­že i takoví existují, právě pokud mají převážně ženské myšlení). Řekněte přesně, co od něj očekáváte. Ostatně věta „Vždyť stačilo jen říct“ je statisticky nejčastější mužskou námitkou ve sporech na tohle téma.

Ty mě vůbec neposloucháš! 
To je klidně možné. Pokud jste do muže ‚hučela‘ příliš dlouho a na pro jeho uši nesnesitelné frekvenci, mohl vypnout. Cíleně i dokonce bezděky, aby se zachránil před přívalem vašich slov. Přední odborník a konzultant v oboru neurobiologie Michael Gurian (autor knihy Co si myslí on?) upozorňuje, že mužský mozek se nadměrným verbálním vyjadřováním emocí skutečně může cítit zneklidněný a zaplavený. Potřebu mužů ‚vypnout‘ označuje za mechanickou neurologickou záležitost, která s naschválem vůči vám nemá nic společného.

1 / 2