Po deseti letech vztahu už na sebe pravděpodobně neskočíte jako zvířátka hned, jak za vámi zaklapnou dveře bytu. Možná už nedivočíte jako utržení ze řetězu ani po pouhém roce společného soužití. A třeba vás to nebaví už ani po čtyřech měsících chození... V posledním případě byste měli uvážit, jestli by nebylo ze všeho nejlepší říct si z očí do očí sbohem a pokračovat každý svou cestou. Nač ztrácet čas, že? Ani ten největší naiva nemůže jít do vztahu s tím, že i při zlaté svatbě to mezi vámi bude jiskřit stejně jako po prvním týdnu. Že bude stačit jeden dotek a vaším tělem jako by projel elektrický proud. Ach, jak tohle jsou veselé představy. Přesto se můžete sem tam dobrat kratičkého či trochu delšího období, kdy se budete vznášet s hlavou v oblacích a s myšlenkami na poslední milování. Každý z vás může mít svého devět a půl týdne. Omlouvám se za poměrně upjatý oslí můstek...
Film 9 a 1/2 týdne sice těch dvacet let od svého vzniku působí již trochu úsměvně, neboť doba se zrychlila a přiostřila – ve všem i v sexu –, ale přesto se stal svým způsobem kultovním. I když třeba jen pro ženy. Příběh o vášni, jež se vymyká kontrole. Elizabeth, žena, která vede úspěšnou uměleckou galerii, pozvolna shledává, že se propadá hlouběji a hlouběji do děsivého vztahu s Johnem, mužem, který otevírá její nitro a posunuje rozkoš za hranice všeho, co kdy poznala, neboť je jím svedena k takovému odevzdání, jež nezná žádných zábran. Byla to láska? Ne, nespoutaná erotická přitažlivost. Snad od první chvíle, kdy se ti dva náhodně spatřili, věděli, kam jejich známost povede... Kim Basinger a Mickey Rourke odvedli svou práci na výbornou. Kouzlo filmu nespočívá ani tak ve viděném jako v tušeném. Kdo by si nepamatoval snad nejznámější scénu krmení u ledničky a pak Kimin striptýz na písničku Joea Cockera You Can Leave Your Hat On...
O filmu tady nepíšu proto, že bych vás chtěla přimět, aby to první, co dnes večer uděláte, bylo pohodlné usazení se k domácímu kinu a bedlivé sledování vypůjčeného dévédéčka s neustále se vracející otázkou, jak to jen udělat, aby vášeň mezi vámi a vaším partnerem byla právě tak silná jako na obrazovce. Jestli chcete zažít něco stejně silného, i když „tam“ to bylo hrané podle scénáře, budete muset začít jinde. Ale, proboha, ne u pornografických snímků. Věřte mi. Z čistě studijních důvodů jsem jich několik zhlédla a můžete si být jistá, že tam žádnou spásu nenajdete. Tak prostoduchou „zábavu“ už jsem dlouho neviděla! Bylo mi trapně nejen za všechny ty aktéry, ale také za ty, kteří se na takové „pásky“ dívají dobrovolně za účelem uspokojení sebe sama. Ale samozřejmě: proti gustu žádný dišputát.
