„Chtěla jsem být letuška.“
„Vysnila jsem si to jako malá holka.Tehdy jsem žila romantickou představou, že letušky procestují celý svět a ještě k tomu poznají spoustu rozličných kultur a míst. Pracovat na palubě letadla jsem se ale nikdy nepokusila, převládl totiž můj strach z létání. Navíc jsem se dozvěděla, že se letušky v lákavých destinacích dostanou málokdy dál než na letiště. Touha cestovat mi ale zůstala. Zároveň jsem ráda sportovala, takže jsem přemýšlela, jak tyhle dvě vášně spojit. Díky pravidelnému běhání jsem se před pěti lety seznámila s lidmi z české pobočky Nike a nadchla se pro filozofii jejich značky. Podle ní může sportovat úplně každý. Došlo mi, že chci pracovat právě tady! A po půl roce se mi skutečně podařilo vyhrát výběrové řízení a splnit si tak svůj sen. Skloubila jsem sport i cestování a navíc se v pracovní době snažím inspirovat lidi k pohybu.“
„Už vím, co se sebou.“
„Když jsem se před dvanácti lety osamostatnila, měla jsem jen nejasnou představu toho, co vlastně v životě chci. Postupně jsem se ale naučila definovat si jasné cíle. Namísto mlhavých předsevzetí o úspěchu a spokojenosti jsem si stanovila třeba to, že chci nové kolo nebo procestovat Asii. K takovému přístupu mě inspirovalo běhání. Jde o úžasný sport, ve kterém si můžu stanovit konkrétní cíl a nikoho jiného k jeho dosažení nepotřebuju. Nejdřív jsem si s pocitem, že to nikdy nezvládnu, vytyčila metu uběhnout půlmaraton. Opravdu stačilo jen pravidelně trénovat a stanula jsem v cíli. V běhání se přitom můžu posouvat pořád dál. Běžně už uběhnu celý maraton a teď ho chci zvládnout pod tři hodiny třicet minut, abych prošla registrací na prestižní newyorský maraton, na němž ti méně výkonní běžci nemůžou ani startovat.“