29. března 2012
Pozornost jedinců opačného pohlaví se pokoušíme získat už v batolecím věku!
1 / 3

Moje matka dává s oblibou k dobru historku, jak jsem ještě neuměla mluvit, ale po mužích už jsem házela očkem. Vždycky jsem měla za to, že přehání. Moje dvouapůlroční neteř očkem ale skutečně hází. Po mužích. Stejně staří chlapečci ji tolik neinteresují. Je docela zábavné pozorovat, jak odlišně reaguje na mě nebo na moji sestru a svou druhou tetu a na naše partnery.

Nás se přestane dřív ostýchat. Je mazlivější a důvěřivější. Když se o něco bouchne, přijde se utěšit k nám. Ale nikdy se nám nedostane svůdných pohledů zpoza sklopených řas ani významného mrkání, za které by se nemusela stydět ani Scarlett O’Hara ze slavného románu Jih proti severu, a že na své kočičí přimhouřené oči ulovila nejednoho muže!

Vypnout hruď, zvednout hlavu

Usilování o pozornost opačného pohlaví máme v genech. Kromě vědomého a promyšleného svádění, ke kterému však dospíváme až v pozdějším věku, existuje podle psychologů i takzvané svádění instinktivní. Když zůstaneme u žen, protože píšeme o ženském způsobu boje o příslušníky opačného pohlaví, instinktivní svádění neprovozujeme pouze coby malé holčičky, ale i jako dívky a dospělé ženy.

Když kupříkladu do místnosti, v níž se nacházíme, vstoupí muž, instinktivně se narovnáme, zvedneme nebo povytáhneme bradu, lehce vypneme hruď a snížíme ramena. Jestliže nás dotyčný zaujme, instinktivní snaha o získání jeho pozornosti se mění ve svádění cílené. To však ještě vůbec nemusí být prvoplánové, okaté, nevkusné, vulgární.

Cílené svádění také neznamená, že s dotyčným chceme odejít někam na skleničku a po skleničce rovnou do postele. Dál pokračujeme ve vlastní zábavě, ale zároveň o něm stále víme, snažíme se ho donutit, aby i on věděl o nás, a tomu podřizujeme nejenom již zmiňovaný postoj, ale také své chování. K ramenům, rovným zádům a bradě se později přidá pozice, o které tušíme, že nám sluší. Noha přes nohu, ležérní postoj, jeden bok mírně povystrčený dopředu, energická gestikulace… Záleží i na temperamentu.

Zatímco extrovertní, společenské a sebevědomé ženy sázejí spíš na otevřenost, přátelské úsměvy a přímé pohledy, ženy introvertní, uzavřené, zádumčivější a intelektuálněji zaměřené mají ve svém rejstříku svádění poněkud jemnější způsoby. Nesnaží se působit bodře a přátelsky, ale zamlkle, což vzbuzuje pocit záhadnosti, nesmějí se nahlas, pouze se lehce usmívají, nemávají energicky rukama, jejich pohyby jsou spíš lenivé a vyznačují se ležérní elegancí. Uvedli jsme dva protipóly, ale existuje samozřejmě celá škála projevů, které se nacházejí někde mezi nimi.

1 / 3