27. března 2012
Mazlení? Vyznání lásky? Na to on prostě není. Nahlédněte partnerovi pod tvrdou slupku a zažeňte jeho obavy z něžností.
1 / 3

„Nejsem si jistá, jestli mě vůbec ještě miluje,“ stěžuje si moje kamarádka Táňa na muže, s nímž žije tři a půl roku. K těmto pochybnostem dospěla na základě faktu, že Tomáš se jí dotýká jenom při sexu. „Nikdy mě sám od sebe nevezme za ruku ani neobejme. Kdykoli se k němu přitulím, začne mě hned osahávat nebo svlékat. Když namítnu, že se chci jenom pomazlit, zatváří se, jako by ho bolely zuby.“

Jiné mé kamarádce zase vadí, že jí milý nedává lásku najevo ani slovy. „Když jsem si mu nedávno postěžovala, že mi snad nikdy neřekl, že mě miluje, opáčil, že to je snad jasné, ne? Kdyby mě nemiloval, nejezdil by mi přece v sobotu přes půl Prahy do zahradnictví pro truhlíky, jen abych si mohla přesadit kaktusy.“

Něco vám to připomíná? My ženy dobře víme, že doteky i důvěrné rozhovory upevňují vztah a rozpouštějí stres, jenže chlapi to prostě mají jinak. Jestli se uchyluje k něžnostem jedině v rámci milostné předehry, vůbec to nemusí znamenat, že mu na vás nezáleží. Víme, proč si drží odstup a jak ho můžete zkusit vylákat z ulity.

„Na mazlení nejsem.“

Ženy potřebují mnohem víc doteků než muži. „Ženy jsou předurčeny k péči o potomky, a dokážou proto s lehkostí hýčkat, hladit, mazlit, dotýkat,“ vysvětluje psycholožka Alexandra Doležalová z pražského Institutu partnerských vztahů.

„Muži jsou od přírody lovci. Aby přežili, žádá se od nich spíš agrese než něžnost, a tento přístup v sobě mají zakódovaný dodnes. Přílišné mazlení jim může připadat ohrožující, nebezpečné, můžou mít pocit, že ztrácejí kontrolu nad situací a ochabuje jim pozornost, kterou potřebují k přežití.“

Podle Alexandry Doležalové se od mužů dnes očekává něžnost, která jim není úplně přirozená, a některým z nich to ve vztazích může dělat potíže. Velkou roli jistě sehrála také jeho výchova. Muž, jehož se matka i otec hodně dotýkali a mazlili se s ním, bude nejspíš i v dospělosti něžnější než ten, kterého doma nehladili. Podle dětských psychologů jsou pravidelně hlazené děti veselejší, mazlivější, sebevědomější a uvolněnější. A většině to vydrží na celý život.

Schválně se milého zeptejte, jestli ho máma často chovala na klíně. Je dost možné, že ho rodiče od útlého dětství vedli k tomu, aby se choval jako drsňák, který nebrečí a netulí se, a on se dodnes domnívá, že je to tak správně.

1 / 3