Pravděpodobně každý tuší, že hysterka bude osobnost nevyrovnaná, taková, která snadno podlehne emocím a málokdy si nechá problém, ve kterém se ocitla, rozumně vysvětlit. Taková, která dokáže svoje okolí kolikrát tak znechutit svými výlevy či pláčem, že místo aby ji litovalo, ji téměř až nenávidí. Emotivně nabuzení býváme občas všichni, ale to ještě neznamená, že jsme hysteričtí. Hysterie je nemoc a hysterické chování je vrozené, jde totiž o poruchu v určitých oblastech mozku. A navíc je hysterie velice široký pojem, který zahrnuje celou škálu projevů všech typů osobností.
„Já to chci!"
Příznaky hysterie můžeme pozorovat už u malých dětí. Většinou jsou to neukázněné, nezvládnutelné děti, které s rozkoší tyranizují své spolužáky, kamarády i dospělé kolem sebe. Mezi občasným vztekem a křikem a hysterií, jak ji chápeme, je ale rozdíl. Hysterické dítě křičí, ječí a domáhá se svého neustále. Většinou se to ale za hysterii nepovažuje – okolí ho vidí jen jako nevychovance. Každý hysterický člověk byl ale nejdřív dítětem... Bohužel nejde o poruchu, se kterou by maminky hned utíkaly k dětskému lékaři. Pokud se mu zmíní, že jejich robátko je vzteklé a snaží se vydupat si svoje, pak se dozví, že mají být přísnější a snažit se dítě lépe vychovávat. Rada to je nad zlato, ale ne vždy praktikovatelná.
„Na dítě jsme čekali docela dlouho, skoro tři roky. Když už jsem si myslela, že budu muset podstoupit umělé oplodnění, zjistila jsem, že čekám Jiříka," vypráví devětadvacetiletá Eva, která je teď na mateřské dovolené. „Brzy na to přišel druhý syn." Obě děti prý vychovává stejně, ale zatímco Jiřík je klidný, o rok mladší Péťa je nezvladatelný. „Je vzteklý, ukřičený, někdy i zlý. Když není po jeho, brečí nebo křičí, rozbíjí hračky, někdy i padne na zem a kope kolem sebe nohama. Nechápu, kde se to v něm vzalo." Eva měla štěstí, její dětská lékařka ji doporučila k psychologovi, který začal s Péťou systematicky pracovat. I když sklony k hysterii se vyléčit nedají, je možné naučit se svoje emoční výbuchy zvládat. Hysterické reakce mají totiž sklon se fixovat, už dítě zjistí, že si vztekem, vyhrožováním a předstíráním nemoci vynutí, co si zamane. Postupně se tak může u malého člověka vyvinout hysterická neuróza, kterou si s sebou ponese až do dospělosti.
