5. března 2012
Stále stejná slova, stále stejné výmluvy, stále stejné skutky. Přesto mu vždycky uvěříte.
1 / 3

Jakmile jde o vztah, jste beznadějná naivka. Kolik už těch prosíků bylo? Dvacet ne. Řádově spíš stovky. Předchozí sliby sice vzaly za své po pár dnech, ovšem tentokrát prosí tak pěkně a srdceryvně, že to třeba vyjde. Ještě jednu šanci by mohl dostat…

Kolikrát už jste slyšela, že máte ty nejhezčí oči a ten nejmilejší úsměv? Taky mnohokrát. Rozum vám sice říká, že tyhle řeči jsou součástí skoro každého svádění, a že je tudíž dotyčný šeptá i jiným ženám, ale je tak příjemné jim věřit. Ostatně, co když mluví pravdu a vaše oči mu opravdu připadají nejhezčí na světě? Nejste sice první, která je od něj slyší, ale co když jste první, u které myslí svá slova vážně?

Příliš hodná

„Pro blízké kamarády jsem byla vždycky ,ta až moc hodná‘,“ říká dvaatřicetiletá tanečnice Barbora. „Pro vzdálenější kamarády ,ta hodná, až je hloupá‘. Pro matku ,ta, co každému na všechno skočí‘. Nejlepší kamarádka se mě po každém nezdaru v lásce nechápavě ptá: ,Jak můžeš být tak neskutečně naivní? Chováš se, jako kdyby to bylo poprvé, a přitom je to stále dokola. To máš určitě z těch filmů.‘ Z filmů to nemám. Z čeho to mám, nevím, ale pravdou je, že když se zamiluji, jsem schopná uvěřit dotyčnému cokoli.

I kdyby mě od něj okolí odrazovalo, nenechám se. Dlouho mi trvá, než prozřu a než mi skutečně dojde, že jsem zase šlápla vedle. Do té doby dávám další šance, i když si moji přátelé už ťukají na čelo. Pořád si říkám, že tentokrát určitě splní, co tak dlouho slibuje. Že se na našem vztahu pokusí změnit, o co ho žádám. Že mu to snad konečně došlo. Nic z toho se nestane a po několika dnech štěstí upadne všechno do starých kolejí. Můj poslední partner mě opakovaně podváděl. Až u osmé milenky, o které jsem věděla, jsem pochopila, že není poslední, ale že bude i devátá, desátá, jedenáctá…“

1 / 3