Jeho věta: „Zajdu si jen na dvě pivka.“
Zdolat dvě pivka zabere českému muži tak málo času, že když chce dvě pivka, prostě si je dá a nepotřebuje na to vůbec upozorňovat. Má-li ovšem v úmyslu vypařit se na delší dobu a navíc má za sebou zkušenosti s ženami, které hloupě omezovaly jeho osobní svobodu a důležité společenské styky s kámoši, může mu „dvoupivková“ věta posloužit jako dobrá propustka. Zpočátku. Vy totiž budete čekat jeho návrat za hodinku, on se vrátí za pět a naběhne si do vašeho čekání a výčitek, které ho jen utvrdí v přesvědčení, že jste stejně omezující semetrika jako ty předchozí, prostě jako všechny ženy.
Lepší řešení: Oznamte mu, že je to bezva nápad a že vy si aspoň zajdete s kamarádkami na víno. Jo, a ať se v hospodě rovnou i navečeří – nestihnete nic připravit. On by ale pak mohl ukuchtit nějaké občerstvení pro vás, když se vrátíte tak pozdě. No ne?
