15. června 2018
Píšou se o ní romány, skládají se o ní básně, zpívají písně. Ale existuje vůbec?

Sedíte s přáteli v restauraci. Jedna z vašich kamarádek se celý večer tulí ke svému partnerovi, tiskne ho za ruku, usmívá se na něj a on její projevy náklonnosti opětuje. „Byla to láska na první pohled,“ cvrlikají svorně, když se jich ostatní ptají, jak se seznámili. „Koukli jsme se na sebe a věděli jsme, že jsme pro sebe jako stvoření. Jsme pro sebe ti praví.“

Díváte se na ně a v duchu jim tak trochu závidíte. Také byste to chtěla zažít. Kdo by nechtěl? „A jak jste spolu dlouho?“ ptáte se zvědavě nakonec. „Pár týdnů,“ dostane se vám odpovědi. „Ale je to pořád stejné, jako kdybychom spolu byli pár dnů.“ „Tak to je fajn,“ řeknete mile. Nemáte to srdce poznamenat: „Jsem zvědavá, jak to s vámi bude vypadat za rok. Natož rok a půl…“

Prověrka v čase

Čerstvě zamilovaní pochopitelně žádné řeči o rychlém vzplanutí za účelem rozmnožení slyšet nechtějí a jsou ochotni se za svoji osudovou lásku do krve „bít“, když na to přijde řeč. Dáme-li mezi slova „vzplanutí“ a „láska“ rovnítko, pak svým způsobem mají i pravdu. Ostatně neexistuje pouze jediná definice lásky. Ta nejčastější však tvrdí, že láska je: „Vztah mezi dvěma lidmi charakterizovaný silnou citovou vazbou, nezištností, stálostí, vytrvalostí, odpovědností a vzájemnou věrností. Stadium, které může navazovat na stav zamilovanosti a přitažlivosti.“

Francouzský spisovatel Honoré de Balzac byl přesvědčen, že láska není to samé, co vzplanutí. Láska na první pohled podle něj není možná, protože jí chybí to podstatné – důvěra, kterou prověřil čas a nejrůznější životní zkoušky. Zamilovat se je podle něj snadné, ale vydržet a milovat přes všemožná úskalí je nesmírně náročné.

Spisovatelka a filozofka Simone de Beauvoir byla rovněž přesvědčená, že láska je víc než zamilovanost a že se pozná až časem, jestli jsou dotyční pro sebe ti správní. K lásce je podle ní nezbytná přítomnost hlubokého přátelství, ale jak můžete pojmout hluboké k přátelství k někomu, koho v podstatě neznáte? Napsala: „Vedle intimních doteků dvou těl je k lásce ještě třeba něžných slov. Nemají-li si muž a žena co říct, nedokážou-li se vnímat jako přátelé, je mezi nimi láska nemožná.“