21. srpna 2018
Být maminkou po čtyřicítce? Krásná zkušenost, ale mnohdy i náročná.

Už mnohokrát jste četla o možných rizicích spojených s pozdnějším mateřstvím. Přesto je to jev čím dál častější. Ještě před dvaceti lety jen jedna žena z padesáti rodila své první dítě po pětatřicítce. Dnes je to každá pátá. Průměrný věk prvorodiček se zvýšil ze čtyřiadvaceti na počátku devadesátých let na současných osmadvacet let až třicet let.

Klára, 42 let, dvouletá dcera Klárka

„Dítě jsem odkládala, protože jsem si ho prostě nemohla dovolit. Dokonce mě kvůli neustálému oddalování potomka opustil i partner. Bylo mi pětatřicet, před sebou jsem měla ještě deset let splácení šíleně vysoké hypotéky za byt, neměla jsem muže. Očekávala jsem povýšení, takže dítě muselo počkat. Toho pravého jsem našla ve čtyřiceti, získala jsem s ním jistotu a vím, že na účtu mám dost peněz pro případ, že bych i přesto zůstala s Klárkou sama. Dnes jsem klidná a mateřství si užívám. A ještě jednu výhodu to má. Moji rodiče šli akorát do důchodu, takže nemám problém s hlídáním. A až já půjdu do důchodu, bude Klára akorát ve věku, kdy jí budu moct hlídat její ratolesti!“

Alena, 40 let, roční syn Jáchym

„Musím říct, že jsem z toho nesmírně utahaná. Otěhotněla jsem neplánovaně, ale rozhodli jsme se s manželem, že si dítě nechám. Už mi prošlo lůnem jedno dítě, a tak pro mě potrat nepřipadal v úvahu. Hodně pociťuji rozdíl mezi tím, když mi bylo dvacet a teď. Vždycky, když čtu v časopisech, jak si to starší maminky užívají, mám pocit, že jsem z jiné planety. Už na mateřství nemám. Jsem nervózní, mám pocit, že nic nestíhám. Manžel je věčně na cestách, syn studuje mimo a babičky už nemám. Jsem dvacet čtyři hodin denně s Jáchymem a mám pocit, že stárnu a život mi utíká pod rukama.“