31. května 2018
Dítě není zmenšený dospělý. Tento fakt je vidět na stavbě tkání, orgánů a fyziologii organismu dítěte. I kůže dítěte je unikátní orgánový systém, plnící své specifické úkoly, postupně se vyvíjejí s růstem a vývojem dítěte. Kůže má mnoho funkcí - ochrannou, termoregulační, izolační, smyslovou. Probíhají v ní imunologické děje. Přes kůži probíhá vylučování i vstřebávání. Je to zároveň orgán, který je v nejbližším kontaktu s vnějším prostředím.

Dětská kůže je asi 5 x tenčí a obsahuje až o 80% více vody než kůže dospělých. Proto je vláčnější a měkčí. Mazové žlázy ještě neprodukují tolik potu ani mazu. Postupně dochází k rozvoji imunitních mechanismů a zvyšuje se obranyschopnost kůže, jejíž nejsvrchnější vrstva tvoří takzvanou přirozenou ochrannou bariéru kůže. Její základní stavební složku tvoří lipidy, jejichž úkolem je chránit kůži před průnikem iritačních látek, mikroorganismů, zajišťuje rovnoměrné odpařování vlhkosti, čímž ji chrání před nadměrným vysycháním. Už i malé mechanické poškození může narušit správnou funkci kůže a vést k podráždění, rozvoji infekce případně alergie.

Kůže se skládá ze tří základních vrstev. Nejvrchnější vrstva se nazývá pokožka. Ta je pokryta ochranným filmem, který se díky své lipidové struktuře chová jako emulze. Pod ní se nachází zrohovatělá vrstva postupně dorůstajících a odumírajících kožních buněk – keratinocytů, díky které je kůže pevná a celistvá, nevysychá. Z dalších buněk se v ní nacházejí pigmentové buňky, imunitní buňky a zárodečné buňky, které zajišťují obnovu pokožky. Na povrchu se nachází množství různých druhů bakterií. Pod pokožkou se nachází škára. V ní jsou uloženy kapiláry, hlouběji cévy, periferní nervová vlákna a nervová zakončení, ale také potní a mazové žlázy, vlasové folikuly a na prstech nehtová lůžka, z nichž vyrůstají nehty. Poslední vrstvu tvoří podkoží. Obsahuje pojivo – elastinová a kolagenová vlákna, tukové buňky a lalůčky, větší cévy a nervy.

Na základě jednotlivých charakteristik popisujeme několik různých typů kůže. Vaše dítě může mít některý z uvedených typů:

  • Normální kůže je hladká, čistá, jemná. Je elastická, pružná, vláčná. Je nejčastějším typem pleti u malých dětí.
  • Suchá kůže má sníženou schopnost tvorby kožního mazu a potu, a proto ztrácí svou pružnost, častý je pocit stahování a napětí pokožky. Trpí nedostatkem hydratace a ztráty přirozeného mazu. Tato pleť je velmi citlivá.
  • Mastná kůže má lesklý vzhled, je hrubá. Tato pleť je pružná a pomaleji stárne. Nejčastěji se vyskytuje v období dospívání.
  • Smíšená kůže patří k nejběžnějším typům pleti. Mastná část je zejména na čele a nose, ale zbytek pleti nemusí být mastný.
  • Citlivá kůže bývá častěji suchá, ale ve vzácných případech může být i mastnější. Rychle se podráždí a zčervená, často svědí. Citlivě reaguje na vnější podněty, jako je změna teploty, prudké slunce, vítr, chlad a znečištění. Reaguje na kosmetiku, mýdla, parfémy, chemikálie.

Novorozenecká a kojenecká pokožka je mnohem citlivější na vnější vlivy než pokožka staršího dítěte a dospělého. Takovou pokožku může jednoduše podráždit prakticky jakýkoliv vnější faktor, například sluneční záření, moč a stolice v oblasti plenek, sliny a zvratky v oblasti úst, oblečení, nové potraviny v jídelníčku, příliš časté případně dlouhé koupání nebo nevhodně zvolená kosmetika. V péči o dětskou kůži je třeba klást důraz na obnovu této ochranné vrstvy.

Na základě poznání specifik dětského organismu a dětské kůže, byly vypracovány některé zásady správné péče o pokožku dítěte, které jsou šetrné k dětské kůži a v případě problémů mohou zlepšit stav a negativní projevy extra citlivé a suché pokožky.

 1. Hygiena

• Přiměřené mytí a koupání, zejména u dětí se suchou pokožkou (někdy stačí každý den umýt jen v oblasti plenek, a obden celé tělo). Voda, ale zejména velmi mineralizovaná narušuje oslabenou ochrannou bariéru kůže. Používáme přípravky, které neobsahují mýdlo, nejlépe ty, které dokáží pokožce dodat chybějící lipidy. Vhodné jsou i oleje, případně olejové pěny do koupele. Voda by neměla být příliš teplá a koupání raději kratší. Utírání ručníkem může pokožku podráždit, proto dítě raději osušíme jemnými doteky.

• Pravidelná hydratace kůže stabilizuje a posiluje ochrannou bariéru pokožky, přináší úlevu od nepříjemného svědění – vhodná je zejména po koupeli a v suchém počasí. Kosmetické přípravky pro suchou a citlivou pokožku by měly obsahovat esenciální lipidy, jako jsou omega-6 mastné kyseliny, případně vitamíny. Velmi důležité je i lehké roztírání, aby se předešlo mechanickému podráždění pokožky.

2. Oblečení

Oblečení hraje velmi důležitou roli v prevenci podráždění pokožky.

• Nové oblečení před prvním použitím vždy vyperte. Odstraníte tak zbytky barev, impregnací a chemikálií použitých při výrobě oblečení, vhodné je i extra máchání pro důkladné vymytí pracího prášku. Odstřihněte visačky, štítky, které mohou mechanicky podráždit pokožku. Namísto použití aviváže vysušte prádlo v sušičce a důkladně vyžehlete. Oblečení je pak mnohem měkčí a jemnější, a při dostatečné teplotě ho zbavíte i zárodků mikroorganismů.

• Mnohem vhodnější než vlna je například čistá bavlna nebo jiné hebké přírodní materiály (hedvábí nebo viskóza). Umělá vlákna, jako je polyester nebo nylon, podporují pocení a vedou tak k nepříjemnému svědění pokožky, i když jsou na dotek jemné a hladké.

3. Strava

• Kojení během prvních šesti měsíců – ideální alespoň jeden rok, je nejlepší prevencí rozvoje atopie zejména u dětí s vrozenou predispozicí. Při zavádění pevné stravy dbejte na to, aby byly jednotlivé potraviny přidávány postupně. Je dobré sledovat reakci dítěte na každou novou potravinu zavedenou do jídelníčku.

• Alergickou reakci může vyvolat jakákoliv potravina, ale mezi nejčastější alergeny řadíme: citrusy, ovocné džusy a šťávy, ryby a mořské plody, vejce, arašídy a jiné ořechy, bílkovinu kravského mléka, obiloviny, rajčata a sójovou bílkovinu. Není vhodné experimentovat u malých dětí s ovocem z exotických zemí.

• Vždy se předem poraďte s pediatrem, abyste se ujistili, že strava splňuje základní potřeby pro zdravý vývoj miminka. Vhodné je zajistit dostatečný a vyvážený přísun vitamínů, minerálů a stopových prvků.

4. Prosředí

• Dětský pokoj, ale i celá domácnost by měla představovat co nejméně prašné prostředí bez bakterií a roztočů. Namísto závěsů použijte rolety nebo žaluzie, namísto koberců plovoucí podlahu nebo linoleum. Polštáře a přikrývky by se měly dát snadno vyprat, stejně jako oblíbené hračky. Pravidelně otírejte prach, vysávejte, myjte, větrejte.

• Děti lépe spí v dobře větrané místnosti s nižší teplotou (kolem 18 až 20 ° C), kde je vhodné zejména během topné sezóny zajistit dostatečnou vlhkost pomocí zvlhčovačů nebo čistička vzduchu. Chladnější vzduch obsahuje více vlhkosti, která je příjemná tak pro pokožku i slizniční výstelku dýchacích cest.

Péče o kůži dětí není jednoduchý úkol. Zejména v dnešní době, kdy jsou nároky na organismus a vlivy vnějšího prostředí plného nástrah ve formě řady různých antigenů z rostlin, chemikálií, potravin, ovzduší stále naléhavějším problémem. V případě jakýchkoliv otázek týkajících se péče o kůži vašeho dítěte, neváhejte kontaktovat dětského lékaře, ve vážnějších případech dětskou kožní lékařku, kteří by vám měli odborně poradit, jak pečovat o kůži vašeho dítěte případně řešit jeho zdravotní stav.

Pro péči o jemnou dětskou pokožku vyzkoušejte řadu Baby od značky Mixa, odborníka na citlivou pleť.