3. prosince 2017
Jak je možné, že se pořád ládujete, i když jste se stokrát zařekla, že uberete plyn? Poznejte pravdu, kterou sama těžko ovlivníte...
1 / 4

Pavla na obědy nechodí. V práci už od rána musí nabrat takové tempo, že si sotva stihne vypít kafe. Polední jídlo řeší bagetou z automatu na chodbě, kde si odpoledne vyzvedne i nějakou tu čokoládovou tyčinku nebo sendvič ke svačině. Ze zaměstnání běží většinou na schůzku s přítelem nebo kamarádkami, takže před obligátním kinem s nimi zhltne pizzu nebo smažené kuře s kolou. Stává se, že noc pokračuje míchanými koktejly v baru. Přestože se Pavla vlastně pořádně nenají, dostane do těla tolik kalorií, jako kdyby se přejídala. Jak je to možné?

Osolíme si

David Kessler, autor knihy Konec přejídání: Ovládnout nenasytný americký apetyt, nabízí nový pohled na fakt, proč se část lidstva přejídá. Tvrdí totiž, že výrobci potravin manipulují přísadami svých výrobků a balí je tak lákavě, aby v nás vzbuzovaly chutě. Zní to logicky, potřebují přece své zboží prodávat. Problém pro vás nastává ve chvíli, kdy se v jejich obchodní strategii zacyklíte a vybudujete si na ní veškeré stravovací návyky. Kniha vysvětluje, proč je těžké odolat některým jídlům a proč se lidé přejídají, i když se zařekli, že nebudou. Svou roli hraje i fakt, že jídlo mnozí používají i jako náhražku citů nebo jako výraz lásky k sobě. Ale co dalšího?

1 / 4