29. října 2017
Jak se do ženského šatníku dostal smyslný krunýř, který umí vyčarovat útlý pás a ňadra dmoucí?
1 / 2

Kdy: 1460
Kde: Španělsko

„Korzet s košíčky z vás udělá smyslnou bohyni,“ tvrdí burleskní tanečnice Dita von Teese. Nálezy z jeskyně u anglického Norfolku dokazují, že smyslnými bohyněmi se ženy chtěly stát už v mladší době kamenné. Na nalezených nástěnných kresbách jsou vidět dívky v těsných úborech ze zvířecí kůže, které nápadně připomínají budoucí korzety. Silueta přesýpacích hodin je odedávna znakem plodnosti, a tedy i ženské krásy. Název pro dámské spodní prádlo sloužící k utažení trupu pochází z latinského slova corpus (tělo) a do světového slovníku se dostal přes francouzštinu. Už antické Řekyně se stahovaly řadou několika pásků nad sebou, čímž kolem sebe vytvářely jakýsi skládaný korzet, a Kréťanky zase sázely na široké opasky, které jim přidržovaly i prsa. Ve starém Římě je nosili jako symbol luxusu dokonce i muži. Jediný korzet ze středověku, který se dochoval, je přísně střežen v depozitáři Národního muzea ve Španělsku. Pochází z roku 1460.

Korzety k sebeobraně

Milovnicí a propagátorkou korzetů byla francouzská královna Kateřina Medicejská. V létě roku 1550 uspořádala během letních slavností netradiční klání. Dvorní dámy pozvaných šlechtičen se účastnily soutěže o nejútlejší pás a kronikář zaznamenal, že „ani jedna z královniných dvorních dam nemá pás širší než 15 palců (38 centimetrů) a některé dokonce jen 13 palců (33 centimetrů)“.

Královna soupeřila v dokonalosti hlavně se svou sokyní a královou milenkou Dianou de Poitiers, a proto kvůli vítězství stáhla do korzetu dokonce i těhotné dvořanky! Tehdy se začaly prosazovat korzety vyztužené železnými pásy, které dámu ještě víc zúžily, jenže jejichž nošení bylo bolestivé jako mučení a působilo migrénu, potíže při porodu i třeba neplodnost. Ženy přeštípnuté v pase také nemohly pořádně dýchat a často omdlévaly, z čehož se udělala přednost – dobře vychovaná dívka prostě občas musela ve společnosti ztratit vědomí. Už tehdy začali proti korzetům vystupovat lékaři a tvrdili třeba, že sevření ženám kazí dech a otvírá dveře zničujícímu zahnívání.

Do výztuží se postupně začaly kromě kovu používat i velrybí kosti či slonovina, drahé modely si ale mohly dovolit jen aristokratky. Když chtěl mladík slečnu potěšit, vyrobil a věnoval jí výztuž vlastnoručně vyřezávanou. Některé ženy nosily výztuže ve tvaru nože, které mohly použít i pro sebeobranu. Později se korzety začaly používat i jako svrchní oděv a oblíbili si je i muži. Anglický král Jiří IV. nosil korzet vyrobený pro obvod pasu 127 centimetrů. Bez něj mu břicho údajně viselo až po kolena. Do korzetů se šněrovali kvůli elegantní vojenské figuře i důstojníci.

1 / 2