29. března 2018
Pro pochopení rozdílu mezi kůží dospělého a kůží dítěte je důležité ozřejmit si několik faktů o tomto orgánu lidského těla.

Kůže představuje bariéru mezi vnitřním a vnějším prostředím. Jako první přichází do kontaktu s vnějšími faktory a proto je důležité představit její základní stavbu a funkce.

  • Stavba kůže – od povrchu do hloubky
  • Pokožka (epidermis)
  • Škára (dermis)
  • Podkožní tkáň (subcutis, hypodermis)

Pokožka je tedy nejpovrchnější vrstva kůže, která je složená z několika podvrstev kožních buněk – keratinocytů. Vrchní vrstva rohovatí a odumírá (odlupuje se) postupně se nahrazuje spodními vrstvami. Epidermis je pokrytá hydrolipidickým filmem (emulze vody a lipidů), který je produkovaný potními a mazovými žlázami. Jeho úlohou je pokožku chránit před patogeny a zabezpečit dostatečnou hydrataci a vláčnost.

Škára tvoří hlubší vrstvu kůže a nachází se v ní například již zmíněné žlázy, cévy a kapiláry, nervová zakončení, ale i vlasové folikuly a nehtová lůžka.

Nejhlubší vrstva je tvořena podkožním vazivem, které představuje pojivo (kolagenové a elastinové, dále tukové buňky a větší cévy a nervy.

Je nesmírně důležité uvědomit si, že kůže plní v organismu několik funkcí. V první řadě tvoří první linii obrany vůči nežádoucím venkovním faktorům. V neposlední řadě slouží jako regulátor tělesné teploty, ale i jako senzor podnětů díky nervovým zakončením. Má schopnost regenerace a hojení, vstřebávání, ale i vylučování různých látek.

Jaký je tedy rozdíl mezi dětskou pokožkou a pokožkou dospělých, a co z toho vyplývá?

Ozřejmíme si, na jaké období vývinu dítěte se vztahuje pojem „dětská kůže“ a kdy můžeme říci, že kůže kojence ve většině aspektů splňuje funkci kůže dospělého člověka. Přibližně do 6. roku života hovoříme o dětské kůži. Po 6. roku života odpovídá kůže jedince strukturou a funkcí dospělého člověka (až na několik výjimek, například potní žlázy, jejich funkce závisí na hormonální aktivitě organismu).

Dítě není zmenšený člověk, což se odráží na stavbě orgánů, tkání a fyziologii (správného fungování) dětského organismu. Rozdíly můžeme vidět i v případě kůže. Tento orgán se vyvíjí spolu s celým organismem. Dětská kůže je jemnější a každá vrstva je asi 5x tenčí než u dospělého člověka. Buňky pokožky nejsou uspořádané těsně u sebe, potní a mazové žlázy jsou méně aktivní než u dospělého, což má za následek podstatně menší zastoupení hydrolipidického filmu na povrchu pokožky. Ochlupení je zastoupeno podstatně méně. Funkce bariéry a ochrany je u dítěte značně omezena. Takovou pokožku může podráždit prakticky jakýkoliv vnější faktor, ať už mluvíme o slunečním záření, extrémní teplotě, oblečení anebo nevhodně zvolené stravě. Proto je třeba věnovat dětské pokožce důkladnou a šetrnou péči – správnou hygienu a kosmetiku, oblečení, stravu, ale i eliminovat negativní vlivy prostředí.

HYGIENA

Přiměřené umývání

Všeho moc škodí – a tak to je i při umývání dětské pokožky, zejména u dětí se suchou pokožkou. Celé tělo stačí umývat každý druhý den, oblast plínek každý den. Voda pokožku vysušuje a zásadité mýdlo narušuje jemně kyselé prostředí, což má negativní vliv na její funkci. Vhodné jsou olejové přípravky, které kůži dodávají chybějící lipidy. Voda by neměla být horká, ani chladná a koupání by mělo být omezené na co nejkratší čas.

Pravidelná hydratace

Je vhodná zejména v suchém počasí a po koupeli. Kosmetické přípravky by měli obsahovat i esenciální lipidy (tuky, které si tělo nedokáže vytvořit), vhodně je i obohacené o vitamíny.

OBLEČENÍ

Aby se předešlo podráždění pokožky dítěte, je nutné dbát na vhodný materiál (zejména přírodní a hebké materiály, omezit umělá vlákna), důkladné praní a žehlení oblečení, aby se odstranily možné zárodky mikroorganizmů.

STRAVA

Kojení prvních šest měsíců – ideálně aspoň na jeden rok, je nejlepší prevencí rozvoje atopie zejména u dětí s vrozenou predispozicí. Při zavádění pevné stravy je potřeba dbát na to, aby byly jednotlivé potraviny přidávány postupně. Je dobré sledovat reakci dítěte na každou novou potravinu zavedenou do jídelníčku. Alergickou reakci může vyvolat u jedince jakákoliv potravina, ale jsou potraviny, které řadíme do seznamu častých alergenů (citrusy, ořechy, mořské plody, bílkoviny, kravské mléko, …), které nejsou pro dítě do 1. roka života vhodné.

PROSTŘEDÍ

Prostředí, ve kterém dítě tráví nejvíce času svého vývinu, by mělo obsahovat, co nejméně prachu a roztočů. Ale není správné, aby dítě vyrůstalo v co nejsterilnějším prostředí. Podněty z vnějšího prostředí sehrávají významnou úlohu v rozvoji jeho imunity, která je v dalším životě nepostradatelná pro lidský organizmus.

Je důležité, aby dítě bylo v dostatečně vlhkém prostředí a aby v něm bylo zabezpečené větrání (výměna vzduchu). Prostředí by mělo mít teplotu od 18 do 20 stupňů Celsia (chladnější prostředí), protože je příjemnější pro pokožku a slizniční výstelku dýchacích cest.

Je velmi důležité znát rozdíly mezi dětskou a dospělou pokožkou. Pokožka odráží zdravotní stav jedince a viditelné změny můžou být signálem, že s organizmem něco není v pořádku. Tento vztah však platí i naopak – správná péče o pokožku se odrazí i na celkovém zdravotním stavu Vás a Vašeho dítěte.

Mudr. Martin Matejka