Mnohé moje kamarádky raději až do nástupu léta nosí dlouhé kalhoty, než by v sukni odhalily bílá lýtka. Když jim radím, aby sáhly po samoopalovacích přípravcích, nechtějí o nich ani slyšet. Prý po nich budou vypadat jako pomeranč a hlavně ty skvrny. Samoopalovák je pro ně tabu. Když však pak někdy přijdu na naši schůzku, diví se, kde jsem se teď opalovala, že mám tak krásnou barvu. A já vím své. Přípravky, co bez slunce dodají pokožce bronzovou barvu používám takto:
Krok 1: peeling
Moje kůže je po zimě suchá, unavená a občas i šupinatá. To není zrovna dobrý podklad pro samoopalovací přípravek. Ten totiž, i když se dobře nanese, tak ho na suchých místech zůstane víc a to pak způsobí nevzhledné fleky. Proto nejprve sahám po tělovém peelingu - tedy krému, která obsahuje brusné částečky. Ten nanesu na vlhkou pokožku a jemnou krouživou masáží do pokožky vmasíruji. Zaměřuji se zejména místa, kde je kůže nejsušší - lokty, kolena, kotníky.
Krok 2: hydratace
Ihned po peelingu kůži natřu - buď tělovým olejem (mám ráda třeba jojobový, mandlový, kokosový). Aby se do kůže dobře vstřebal a nemastil a také aby v pokožce "uzamkl" vlhkost, nanáším ho na vlhkou pokožku. Skvělá jsou i tělová mléka, ta můžete aplikovat i na suchou kůži.
Krok 3: aplikace přípravku
Teprve pak, na zjemněnou a ošetřenou pokožku použiji samoopalovací přípravek. Nejraději mám ty, které se nanášejí speciální rukavicí (zakoupíte je např. v Sephoře nebo ve Fann parfumerii). Nemám pak hnědé prsty a rukavice také přípravek roztírá rovnoměrněji. Začátečníkům vždy radím, aby si samoopalovací přípravek kupovalo tónovaný. Nejlépe tak uvidí, kam už ho nanesli a kam ne. Ideální je samoopalování dělat večer, protože pak už jdete spát. Přípravek totiž musí působit několik hodin a neměla by na něho přijít voda.
Krok 4: korekce
Pokud se někdy přesto stane, že se mi někde udělá flek, dávám si něho odličovací tamponek navlhčený neředěnou, čerstvou citrónovou šťávou. Trochu to sice štípe, ale kyselina barvu rozpustí a já tak tmavší místo krásně odstraním.
