Každý druhý vám dnes řekne, abyste si změřili BMI a uvidíte, jak na tom jste s váhou, nebo určitě znáte ty chytré řeči o tom, jak štíhlé tělo znamená zdravé tělo. Že tuk je špatný a kila navíc vás táhnou akorát k zemi. My jsme se nenechali tak lehce přesvědčit, a proto vám přinášíme malou osvětu v dnešním trendu hubnutí. Není vše, jak se na první pohled zdá. Proto čtěte a sami uvažte, jestli je např. výsledek vašeho BMI opravdu tak hrozivý, jak vypadá, nebo jste se jen zapomněli dívat se na své tělo i jinak než přes tabulky.
Mýtus první: Vysoký BMI = nutná dieta
Body mass index je číslo, které dává rychlou informaci o poměru výšky a váhy, a s oblibou je používají obezitologové celého světa. Potíž je v tom, že výpočet BMI zanedbává příliš mnoho proměnných. Nezohledňuje například fyzickou kondici ani strukturu kostí. Rovnice také absolutně nerozlišuje mezi pevným vybudovaným svalstvem a tělesným tukem – pro výpočet BMI jsou kila jako kila. Takže lidé se sklonem ke svalnatosti, kteří si svalstvo cíleně budují, mají výrazně vyšší BMI, než by podle tabulek měli mít. Například Arnold Schwarzenegger měl na vrcholu své kariéry BMI 33, což znamená obezitu 1. stupně. Proto je nejdůležitější kondice a poměr svalů a tuku v těle.
Mýtus druhý: Všechna kila navíc jsou špatná
Především obezita je skutečně spojena se zvýšeným výskytem mnoha závažných nemocí a zdravotních rizik. Nic v životě však není jednoduché a neplatí zde přímá úměrnost, že každé kilo navíc zhoršuje zdravotní vyhlídky. Je prokázáno, že lidé s BMI 25 až 30 (mírná nadváha) mají lepší vyhlídky na přežití po operacích a po infarktech. Pár kilo navíc chrání ženy po menopauze před osteoporózou a silnější senioři lépe snášejí zdravotní péči. Lehká nadváha také snižuje riziko úmrtí na respirační choroby, Alzheimerovu chorobu, jaterní a další nemoci.
