26. října 2016
Dřív se touhle ozdobou odlišovala šlechta od běžných lidí a vy teď v krajkovém prádle nejradši svádíte drahého. Kdo ještě krajce podlehl, zjišťovala Romana Schützová.
1 / 3

1. Krajka je textilie s ornamenty, kterou do Evropy nejspíš přivezli obchodníci z Byzantské říše. Vyráběla se z nití lněných, konopných, kopřivových, hedvábných, stříbrných i zlatých, ale i z vláken rostliny aloe. Nejstarším a zároveň nejnáročnějším typem je ručně šitá krajka. Na výrobě jediného kusu pracuje až třicet krajkářek! Dnes se tyhle zdobné látky vyrábějí převážně strojovými technikami – všechny ale napodobují klasickou ruční práci.

2.  V období renesance vzory ke krajkám vytvářeli i slavní umělci, například římský umělec Raffael Santi. V 16. století se krajka prosadila hlavně na španělském královském dvoře. Krajkový límec, takzvané okruží, tvořil nejnákladnější část oděvu. Čím zdobnější a větší byl, tím výše na společenském žebříčku stál jeho nositel. Do Čech tuto módu přinesl císař Rudolf II.

3. Krajkářství jako řemeslo vzniklo v Čechách až v 17. století. Tehdy se na panství ve Vamberku přistěhovala belgická šlechtična Magdalena Grambová a založila výrobnu flanderských paličkovaných krajek – Vamberk se tak proměnil ve významné centrum evropského krajkářství. Vzácné kousky dokonce sloužily jako honosné svatební dary a krajkové závěsy byly součástí
postelí s nebesy.

1 / 3